Jak popsal městský úřad, podstata problému této změny územního plánu spočívá v sousedském sporu vlastníků. „Spor se teď přenesl i do úrovně územního plánu, jelikož navrhovatelé požádali o provedení změny pro pozemky, které nejsou v jejich vlastnictví. A to v takovém rozsahu, který by znemožnil plánovaný záměr vlastníka pozemku,“ uvádí úředníci.

Odbor výstavby se obává, že pokud město změnou územního plánu vyjde vstříc navrhovatelům a znemožní stavbu bytového domu, dojde tím ke zmaření investice developera. „Vlastník dlouhodobě usiluje na těchto pozemcích o výstavbu bytového domu, a tyto pozemky nabyl v dobré víře do vlastnictví právě za tímto účelem už v roce 2010. Pokud se prokáže způsobení majetkové újmy, s největší pravděpodobností vyvstane městu Písek povinnost poskytnout náhradu za změnu v území,“ píše odbor.

V dokumentech pro jednání zastupitelstva je také připomínka, záměr v lokalitě byl částečně naplněn, když severně od aktuálně projednávané plochy už byl postaven bytový dům a navazující nízkopodlažní obytná zástavba. Odbor výstavby také připomíná, že někteří vlastníci pozemků koupili parcely už v době, kdy územní plán stavbu bytového domu umožňoval. „V roce 2016 vydal stavební úřad územního rozhodnutí o umístění stavby bytového domu. S tím nesouhlasili vlastníci sousedících rodinných domů a odvolali se proti vydanému rozhodnutí. Vydané územní rozhodnutí bylo zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje v rámci přezkumného řízení. Odvolací orgán dospěl k závěru, že záměr je v rozporu s územním plánem města. Jako zásadní byl shledán důvod, že v územním plánu jsou stanovené maximální kapacity využití jednotlivých ploch přestavby. Nadřízený orgán z těchto kapacit dovodil, že v ploše lze realizovat pouze rodinné domy, nikoli bytové,“ dodává stavební úřad.

Bitva právníků

Po rozhodnutí krajského úřadu se vlastník pozemku pro bytový dům pokusil napadnout územní plán kvůli údajné nesrozumitelnosti. Krajský soud v ale návrh zamítl s výrokem, že územní plán města je srozumitelný, a tedy i přezkoumatelný. Stavební úřad také dodává, že soud se ztotožnil s názorem odvolacího orgánu, že v dotčené ploše přestavby je možné stavět jen rodinné domy.

Podle píseckých úředníků je zásadní rozsudek Nejvyššího správního soudu, ke kterému podal developer kasační stížnost. Nejvyšší správní soud 26. listopadu 2020 rozhodl o zamítnutí kasační stížnosti a index maximální kapacity plochy nechal v platnosti. „Zároveň však vyslovil právní názor, který je podstatný pro celou kauzu. A to, že v ploše přestavby P1-12 je stavba bytového domu přípustná. Dospěl tedy k odlišnému názoru než krajský úřad a krajský soud,“ píše odbor výstavby. Doporučil zastupitelstvu zrušit usnesení z roku 2019, kterým město omezilo výstavbu bytového domu jen možnost budování rodinných domů.

Diskuze zastupitelů

Zastupitel Karel Vodička (KSČM) nesouhlasil s navrženým usnesením. Nevidí jako šťastné, aby město měnilo územní plán, když není ukončeno ještě další řízení a projednává se žaloba. „Správně bylo řečeno, že náš stavební odbor vydal územní rozhodnutí ve znění, že v území může stát bytový dům o výšce asi 16,5 metru. Krajský úřad rozhodnutí zrušil, pak přišla žaloba ke krajskému soudu, který má říci, jestli má pravdu stavební odbor v Písku nebo krajský úřad. Nerad bych, aby to vypadalo, že měníme rozhodnutí, abychom vyšli někomu vstříc,“ myslí si Vodička.

Michal Čapek z hnutí ANO připomněl, že jádro problému je v obavách ze způsobené újmy developerovi. „Investor koupil stavební pozemek v roce 2014, s ohledem na dění na trhu nemovitostí byl pozemek mnohokrát zhodnocen. Judikáty říkají, že když se ze zastavitelné plochy stane nezastavitelná, má do pěti let nárok na náhradu újmy. Investor je ale podle mého názoru bez reálné šance na úspěch. A posouzení soudu považuji za tendenční. Domnívám se, že město se nemusí obávat způsobené újmy. Stojím za rozhodnutím z roku 2019,“ dodal Čapek.

V diskuzi se o slovo přihlásil i jeden ze sousedů pozemku, kde by měl stát bytový dům. Namítal, že vedení města tvrdí, že záměr je trnem v oku je majitelům sousedních parcel. Není to prý pravda, kritiků je údajně daleko více z celé lokality. „Navíc i firma Čevak tvrdí, že už teď jsou limitní nátoky v kanalizaci. Do budoucna bude s bytovým domem problém a bude se muset za 20 milionů budovat kanalizace,“ namítal občan s tím, že město chce vyjít vstříc velkému investorovi. Ponechat původní rozhodnutí zastupitelstva navrhoval i Jiří Lejčar z KSČM. „Nemůžeme nebrat ohled na podmínky normálního žití,“ řekl.

Bude dohoda?

Místostarosta Ondřej Veselý (ČSSD) přidal i návrh řešení. „Je tady zájem developera postavit bytový dům, ale chápu i obyvatele. Při jednání zazněl návrh na ústupek, že by na pozemku vyrostl maximálně třípatrový dům. Asi by z toho nebyla nadšená žádná strana, ale byl by to kompromis,“ řekl místostarosta. Kvitoval to také radní Tomáš Franců: „Jsem pro to, aby obě strany našly odvahu ke shodě.“ Také Marek Anděl (Písek sobě) je pro, aby se znesvářen strany dohodly.

Jenže z další diskuze vyznělo, že zmíněný kompromis zdaleka dohodnutý není. „Rok, který proběhl od vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu, jsme věnovali i jednání s oběma stranami. Seděli jsme i u jednoho stolu. Od majitelů rodinných domů zaznělo několik připomínek, jako je posunutí bytového domu co nejdál od hranic pozemků a snížení počtu podlaží. To už ale není na nás. V územním plánu bychom měli vymezit funkční plochy a zbytek je už na účastnících řízení. Jsme tlačeni oběma stranami, snažíme se o kompromis, ale jakýkoliv návrh je smeten ze stolu,“ dodala místostarostka.

Za investorskou firmu Enegry Čeňkov promluvil jednatel František Machač. Zmínil, že město v územním plánu původně pravomocně povolilo bytový dům a majitelé sousedních parcel kupovali pozemky už s tímto vědomím. Dodal, že záměr bytového dmu trvá. Podotkl, že firma je ochotna jednat, ale že na schůzkách se o konkrétní dohodě nemluvilo. Tedy ani o snížení bytového domu na tři podlaží. Právní zástupkyně sousedů ale tohle tvrzení napadala. Není prý fér říkat, že majitelé parcel kupovali pozemky v době, kdy byl schválen bytový dům. Dodala, že územní rozhodnutí platí dva roky, nebylo vydáno stavební povolení, a naopak došlo k rozparcelování pro rodinné domy.

Zastupitel Jan Taraba z ODS pak stejně jako řada dalších kolegů doplnil, že je nepřijatelné, aby byli zastupitelé tlačeni do role mediátora a rozhodce, jestli má někde stát vysoký nebo nízký dům. „Je nějaký územní plán a podle něj se postupuje. Nemám problém s úpravou plochy veřejného prostranství a plochy pro výstavbu. Na to, kde má jaká stavba být, je pak územní řízení,“ uvedl. Naopak Michal Horák (Piráti) naopak řekl, že město by se nemělo zbavovat odpovědnosti, protože má nastavovat pravidla.

Nakonec prošlo nejtěsnější většinou 14 hlasů usnesení navržené zastupitelem Karlem Vodičkou. Ten chtěl bod odložit do doby rozhodnutí krajského soudu a dopracovaní připomínek.