Starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský.

Odkud zásobujete Mladou Vožici vodou teď?

Mladá Vožice je v současné době zásobována z vlastních zdrojů, které máme především v lokalitě Nahořany – Horní Kouty. V této oblasti máme několik studní, vrtů a zářezů, odkud voda samospádem teče do vodojemů v Horních Koutech a odtud je gravitačně zásobována Mladá Vožice. V současné době jsme tedy plně závislí na vlastních zdrojích.

Máte tam i v letošním suchém létě dost vody?

Ano, máme. Méně, samozřejmě, ale stále dostatek. Přes noc při nižším odběru se nám stále vodojem stihne dočerpat do plné hladiny.

Proč se tedy Mladá Vožice stala iniciátorem další větve napojení na jihočeskou vodárenskou soustavu?

Protože přemýšlíme do budoucna. Pokud chceme pro město zajistit rozvoj, nejen z hlediska bytové výstavby, ale třeba i rozvoj průmyslových objektů, je třeba uvažovat o tom, že v souvislosti s klimatickou změnou naše stávající zdroje nebudou nekonečné. Musíme tedy hledat systémové řešení, které bude bezpečné a vodu nám zajistí. Letošní horké léto se může opakovat a nám se může snížit objem vod, které svádíme do našeho vodojemu. V okolí Mladé Vožice už přitom nejsou další zdroje vody, které by byly ekonomicky racionální a vydatné.

Proto vidíme jako řešení pro budoucnost napojení na jihočeskou vodárenskou soustavu.

Původně to byl společný projekt s obcí Chotoviny – jedna větev přivaděče vody do Chotovin, jedna na Mladou Vožici. V Chotovinách už finišují. Proč se vožická větev pozastavila?

Začali jsme o společném řešení uvažovat někdy kolem roku 2019. Tehdy jsme skutečně přemýšleli o velkém společném projektu. Řešili jsme, jakou formou institucionalizovat budoucí přivaděč, tehdy se hovořilo o vytvoření společenství, svazku obcí, který by byl investorem. Nad tím jsme se poměrně na dlouho zastavili, ale jednání nevedla k cíli.

V čem byl problém?

Problém byl jednak v tom, jak si budeme dělit finanční náklady, a také v tom, jak budeme v případném společenství rozhodovat. Cítili jsme, že hlavní zájem na přivaděči má obec Chotoviny, kde už v té době měli akutní nedostatek vody. Tudíž jsme si řekli, že Chotoviny si půjdou svou cestou a my také svou. Upustili jsme od myšlenky svazku obcí. I v Mladé Vožici jsme se rozhodli, že do druhé větve půjdeme jako město sami a staneme se investorem projektové dokumentace i budoucí stavby.

Jak jste daleko?

V současné době má naše město pod smlouvou veškerou projektovou dokumentaci na přivaděč směrem k nám, je hotová, a disponujeme pravomocným stavebním povolením na výstavbu přivaděče z vodojemu v táborských Čekanicích až do vodojemu v Horních Koutech.

Kolik kilometrů trasa měří?

Z Tábora do Mladé Vožice jde o 28 kilometrovou trasu, která vede přes 200 pozemků více než stovky různých majitelů. Zahajovali jsme s majiteli jednání v roce 2020, pak nás na čas zastavil koronavir.

Kudy má trasa přivaděče vést?

Z vodojemu v Táboře – Čekanicích vede trasa k silnici z Tábora na Mladou Vožici, po levé straně podchází dálnici D3 u Zaluží a směřuje opět po levé straně silnice 137 do Hlinice. V Hlinici podchází silnici 137 na pravou stranu a směřuje k lesu k osadě U Tří zlodějů, tam přechází opět na druhou stranu. Ty přechody souvisejí s možností dohod o pozemcích, tomu je trasa uzpůsobena – abychom se vyhnuli místům, kde dohoda nebyla možná. Dál pokračujeme po levé straně silnice k Vřescům, Vřesce se obchází z levé strany směrem na Ratibořské Hory k Temešváru. V Temešváru bude vodojem, protože až do tohoto místa nám voda teče gravitačně. Odsud směřuje trasa k Hlasivu a Dolním Hrachovicím a z Hlasiva jdeme směrem ke Staré Vožici, Mladé Vožici a do Horních Koutů.

Jak vypadá vypořádání s majiteli pozemků, kteří vedení přivaděče umožnili?

Jsou tam uzavřeny dohody o věcných břemenech. Úhrada se řeší jako jednorázová úplata za zřízení věcného břemene.

Kolik bude přivaděč stát?

Přesně náklady zatím neznáme, budou jasné po výběrovém řízení na zhotovitele. Máme jen rozpočtový odhad a ten přesahuje částku 200 milionů korun. Předpokládáme, že se reálně budeme bavit o této částce. Jednotlivé obce na trase si pak řeší napojení vlastních sídel a rozvody po obci.

Kolik vody by mělo přivaděčem z jihočeské soustavy přicházet?

Mladá Vožice má spotřebu pitné vody zhruba 100 000 metrů krychlových ročně. Z jihočeské soustavy by se mělo po dokončení závazně odebírat 65 000 metrů krychlových. Věříme, že se na tomto odběru budou podílet i ostatní obce na trase a ve Vožici tak budeme odebírat zhruba polovinu vody ze soustavy a polovinu dál ze svých zdrojů.

Bezpochyby je to akce nad ekonomické možnosti Mladé Vožice. Existují státní dotace na takové projekty?

Samozřejmě, že bez nějaké subvence nejsme schopni takovou stavbu z vlastních prostředků postavit. Předpokládáme, že se budeme ucházet o dotaci z Ministerstva zemědělství a o tuto dotaci bude možné požádat, jakmile budeme mít přesný rozpočet stavby, který vzejde z výběrového řízení na zhotovitele. Rádi bychom tam nastavili, pokud to bude možné, víceleté financování. Předpokládáme, že náš projekt bude pilotním projektem Ministerstva zemědělství pro řešení sucha a zásobování pitnou vodou pro okrajové části krajů, protože my jinou možnost už nemáme a pokud sem nedovedeme tento vodovodní přivaděč, je ohrožený rozvoj naší oblasti.

Kdy by se mohlo začít stavět?

Musíme po schůdcích, zatím jsme zdolali první schod – získali jsme stavební povolení. Bez toho se nelze o žádné peníze ucházet. Druhým schodem bude řešit financování. Připravujeme soutěž pro výběr zhotovitele, pak budeme vědět přesný rozpočet a budeme se ucházet o dotační prostředky. Už jsme předběžně na ministerstvu jednali, takže tím nebudou překvapeni.

Bude římovská voda pro odběratele dražší než voda z vašich vlastních zdrojů?

My nevíme, jak cenotvorbu vody ovlivní přivaděč. Ale kdybychom začali přemýšlet tímto způsobem, tak bychom nikdy nezačali. Protože nepochybně římovská voda bude dražší než voda, která nám z našich vrtů a studní natéká do našeho vodojemu. To je jasné. Určitě se ale budeme snažit držet vodu na sociálně únosné ceně. Je určitě výhodnější prodat hodně vody za únosné ceny, než držet vysokou cenu, protože pak lidé tu vodu nebudou používat.

Připadá pro vás v úvahu i doplácení ceny vody ze strany obce?

Ano. Je to volba každé samosprávy a my si myslíme, že to je cesta. Nemusí to být přímo doplácení do ceny vody, ale třeba nepokrývat plně požadované odpisy na vzniklý majetek z ceny vodného a stočného. To znamená nenaplňovat desetiletý plán obnovy, který nepochybně ta stavba ovlivní, plně z ceny vodného a stočného. My máme výhodu, že si sami provozujeme vodovod a kanalizace a tím vidíme na každou korunu. To byl první krok, který jsme před dvaceti lety udělali. Zatím nám vybrané částky od odběratelů plně postačovaly na obnovu sítě vodovodů a kanalizací. Vožice mívala problémy se zásobováním vodou, takže první, co jsme udělali, byla obnova vodovodních a kanalizačních řadů po městě. Dnes máme téměř v celé Vožici řady nové.

V Chotovinách říkají, že obec nestála před otázkou, za kolik voda bude, ale jestli ji vůbec budou mít. Vidíte to stejně?

Ano, přesně s touto filozofií do toho jdeme. Je velmi krátkozraké spoléhat na to, že voda z našich zdrojů tu bude pořád. Vidíme, jaké jsou klimatické podmínky a prognózy, nemůžeme pak říct lidem – voda není. Takže říkáme – pojďme to připravit a postavit, aby Vožice byla bezpečně zásobovaná vodou. Cenu dořešíme pak.

Možná nastal i posun v myšlení odběratelů? Před časem Jihočeský vodárenský svaz už nechtěl soustavu rozšiřovat, protože podnikl velké investice na severu Písecka a lidé se pak nepřipojovali a zůstávali u svých studen, aby nemuseli za vodu platit. A najednou se připojovat chtějí…

Nepochybně, vždyť nikdo nežijeme ve vzduchoprázdnu a vidíme, že vodní blahobyt nám pomalu končí. Vidíme, že ve studních je vody méně a tam problém začíná.

Nehraje roli i to, že stát plánuje zpoplatnit víc i odebíranou spodní vodu?

O tom se dlouho mluví, ale my jsme tak nepřemýšleli. Spíš jsme uvažovali, že by nebylo od věci propojit vodárenské soustavy v České republice, tak jak to bylo původně zamýšleno. Propojení by dávalo smysl, třeba vedle nás na Načeradecku je vodárenská soustava Želivka a propojení s jihočeskou soustavou, to by měl být zájem státu. Na to by bylo účelné založit státní dotační program.

Existují nějaké obrysy plánu na takové propojení?

Zatím ne. Zatím náš plánovaný přivaděč povede pouze do Mladé Vožice. A i takový přivaděč je nad síly obcí a stát bude muset říct – pokud máme zachovat život na venkově a malých městech, bude tady potřeba pomoc státu. Dotáhly se sem silnice, máme krásně opravené krajské komunikace, vesnice mají zájem se rozvíjet, a to nejde bez vody. To by mělo být bytostným rozvojovým zájmem státu a možná kraje.

Římovské vody je a bude dost?

Tam je podstatné, že ta římovská voda tu bude. Jihočeská vodárenská soustava v tuto chvíli jede na třicet procent své kapacity. Rezerva tam je. Vodárenská soustava fungovala i v době povodní, takže to řešení je koncepční a bezpečné.

Kde vidíte větší nebezpečí, že dojde voda ve vrtech nebo že se soustava může stát terčem nějakého útoku a ochromí se celý kraj? Je dobré si zachovávat vrty jako zálohu?

Nepochybně si budeme zachovávat i vlastní zdroje, budeme je dál využívat, ale paralelně budeme využívat i přivaděč, protože jinak by to byl suchovod a nefungovalo by to. Budeme chtít mít oba ty zdroje aktivní a funkční. Z jihočeské soustavy musí být smluvní odběr zajištěn.