Marek Slabý pracoval od roku 1990 do roku 2000 na ARO táborské nemocnice. Lékařem na záchrance je od roku 1993 a ředitelem táborského pracoviště záchranné služby byl od roku 2000. O pět let později se stal krajským ředitelem jihočeské záchranné služby, dvanáct let je také prezidentem Asociace záchranných služeb ČR. Od roku 2002 se věnuje i komunální politice, je táborským zastupitelem za hnutí Tábor 2020. 

Předseda hnutí Tábor 2020 Petr Havránek řekl, že považuje kandidaturu Marka Slabého za tu nejlepší volbu. Má zkušenosti lidské, z práce na záchrance i z komunální politiky. „Já mám rád, když region reprezentují lidi, kteří se tu narodili,“ podpořil Marka Slabého i hejtman Martin Kuba a dodal, čím jsou si blízcí: „Oba jsme záchranáři, anesteziologové, neřešíme hlouposti, na to nemáme čas. V Senátu už jde o hodnotový souboj. Marek Slabý tam patří. Proto se koalice Spolu rozhodla připojit se k podpoře kandidáta hnutí Tábor 2020. Udělám všechno pro to, aby v tomto obvodu Marek Slabý vyhrál,“ řekl hejtman Kuba. Náměstek hejtmana Pavel Klíma z TOP 09 připomněl, že táborský obvod býval zvyklý na pravicového kandidáta. „Pavel Eybert nasadil laťku a budu rád, když tam opět bude sedět člověk, na kterého se budeme moci spolehnout,“ vyjádřil se Pavel Klíma. To novináři pochopili jako šťouchanec vůči současnému senátorovi Jaroslavu Větrovskému, který kandidoval za ANO.  

Rozchod Tábora 2020 s Jihočechy 2012

První náměstek hejtmana František Talíř (KDU-ČSL) podotkl, že jsou kandidáti, pro které je cílem samotná funkce a pak ti, kteří ji vnímají jako službu lidem. „Hodnotové ukotvení je pro lidovce zásadní, proto věřím, že oslavíme společně s Táborem 2020 nejen výhru, ale čeká nás i spolupráce,“ dodal Talíř. Marek Slabý na to zareagoval, že udělá všechno pro to, aby se přiblížil ideálu, o kterém tu byla řeč. A vyjádřil vůli posunout táborský senátní obvod pravicově konzervativním směrem. Na dotaz pak řekl, že za největšího rivala považuje stávajícího senátora Jaroslava Větrovského, který minule kandidoval s podporou ANO a teď ho budou podporovat Jihočeši 2012.

Vzápětí bývalý táborský starosta a současný krajský radní Jiří Fišer vysvětlil, že právě tento fakt přiměl jeho a Štěpána Pavlíka, aby na krajské úrovni z klubu Jihočechů vystoupili. „Bylo by paradoxní, abychom byli členy hnutí, které má jiného kandidáta na senátora, než navrhujeme my. V krajském zastupitelstvu budeme jako nezařazení a zůstáváme součástí krajské koalice, koaliční dohoda je pro nás závazná,“ řekl Fišer. 

Marek Slabý je táborský rodák. Uvedl, že má regionu co vracet. Má také za to, že zná problémy lidí v regionu, jako lékař záchranné služby slouží dodnes a za téměř třicet let služby v záchrance zasahoval v tisícovkách domácností. Pomoc lidem vždycky považoval za samozřejmost. Na otázku, jestli zůstane v případě zvolení do Senátu i nadále ředitelem jihočeské záchranky, odpověděl, že funkce senátora není tak exponovaná jako práce ve sněmovně a pokud rada kraje jako zřizovatele jihočeské záchranné služby nazná, že zvládá obojí, rád by jako ředitel záchranné služby pokračoval. „Mám se záchrankou ještě plno plánů. Pokud bych ale viděl, že ty funkce skloubit nejde, zůstal bych jezdit jako lékař výjezdové základny a to bych vykonával naplno,“ řekl. 

Centralizace hygienické služby se Slabý nechce dožít

Dostal také otázku, jak by se v případné funkci senátora stavěl k záměru centralizovat krajské hygienické služby pod jedno ústřední řízení, což má v úmyslu ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek. „S filozofií centrálních orgánů na všechno nejsem zajedno. Zřizování centrálních ředitelství měl v plánu ministr zdravotnictví za ANO, já se toho fakt nechci dožít. To už tu jednou bylo koncem 80. let,“ řekl Slabý. Podle něj má ministerstvo zdravotnictví jednotlivé segmenty koordinovat a vytvářet k tomu centrální orgány není nutné. „Rozumím i tomu, proč to ministerstvo zdravotnictví chce,“ řekl. Podle Slabého ten nápad vznikl během covidové epidemie z pocitu, že je třeba řídit rezort po vzoru ministerstva vnitra jako silové složky. „Tam asi není zbytí, ale záchranná nebo hygienická služba mají tuto krizovou činnost jen jako zlomek svých ostatních standardních činností. K tomu není nutné u nich vytvářet centrální orgány,“ zastává názor Marek Slabý. 

Proč Tábor 2020 a Spolu?

Jiří Fišer zas odpovídal po skončení tiskové konference na otázku, jak hnutí Tábor 2020, kdysi ostře vyhraněné proti hlubocké centrále ODS, dospělo k úzké spolupráci s Martinem Kubou. Fišer řekl, že vstupoval do koaliční spolupráce na kraji s trochou obezřetnosti, ale doslova workholismus Martina Kuby, obrovské pracovní tempo směřované na rychlá a pragmatická řešení, včetně velké snahy o to, aby o žádné krajské zakázce nemohly být sebemenší pochybnosti, posunuly Tábor 2020 k současné úzké spolupráci. „Vidím snahu vtáhnout do spolupráce na rozvoji kraje i opozici a to je mi sympatické,“ objasňoval Jiří Fišer, kde je zárodek dnes podepsané smlouvy o spolupráci Tábora 2020 a krajské koalice Spolu. Dodal, že se této otázce nediví, protože se po vstupu Tábora 2020 do krajské koalice nepohodl i s dlouholetým velmi dobrým kamarádem a podobné otázky dostává dodnes.