Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Strakonický dudák aneb Hody divých žen

    pátek 23.8 20:30 - Hrad Strakonice - II. hradní nádvoří

    Hra J. K. Tyla v podání DS Čelakovský.

  • Vlksický Kašpar 2019 - Jonáš a Tingl - Tangl

    pátek 23.8 21:00 - Vlksice

    Divadelní představení.

Zobrazit všechny události
 

Jiří Popelka: Stát při výběru lokality pro jaderné úložiště stále ignoruje obyvatele regionů

Jiří Popelka , Autor: Foto Libuše Kolářová

Jiří Popelka     Autor: Foto Libuše Kolářová

JISTEBNICE – Jiří Popelka z Božejovic, který se stal po podzimních komunálních volbách jistebnickým starostou, byl od roku 2008 až do loňska předsedou spolku Zachovalý kraj. Spolek vznikl jako výraz odporu obyvatel proti plánu státu na budování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v regionu na pomezí Táborska a Písecka. K dalším aktivitám spolku, jehož předsednictví loni převzala Marie Šittová z Makova, patří pořádání cestopisných besed, sázení stromků nebo úklid v přírodě. Spolek Zachovalý kraj spolu s dalšími spolky a obcemi v republice se stal později součástí Platformy proti hlubinnému úložišti.

 

Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Úložiště, v němž by měly být v hloubce půl kilometru trvale uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz se odhadují na 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech jaderných elektráren. Z vytipovaných lokalit, o kterých se už téměř dvacetiletí mluví a jejichž obyvatelé žijí v nejistotě, měl do konce předchozího a posléze minulého roku vzniknout výběr zúžený na čtyři místa. Jenže se tak opět nestalo. Nejen o tom je rozhovor s Jiřím Popelkou.

Můžete zavzpomínat, kdy spolek Zachovalý kraj vznikl?

Bylo to v roce 2001, primárně proto, že my v našem kraji hlubinné úložiště jaderného odpadu nechceme. Je to zásah do krajiny a do života občanů.

Kterých obcí se dotýká uvažovaná lokalita Magdaléna u Jistebnice?

Původně se v souvislosti s tímto regionem mluvilo o lokalitě od Chyšecka, Přeštěnice, Nadějkovska a Božetic až po Jistebnici. Dnes se lokalita Magdaléna dotýká Božetic, Nadějkova a Jistebnice, z Jistebnice konkrétně vesnic a osad Svoříž, Božejovice, Padařov, Makov, Drahnětice a Zvěstonín, v Božeticích jde o osadu Radihošť a z obce Nadějkov zasahuje osady Brtec, Hronova Vesec, Petříkovice, Modlíkov a Vratišov.

Kolik míst v republice je aktuálně v hledáčku státní Správy úložišť radioaktivních odpadů, která má najít místo pro hlubinné úložiště?

Donedávna jsme byli jednou z pěti vytipovaných lokalit. Když ale Správa úložišť (SÚRAO) narazila na odpor v těchto místech, přidala k nim ještě dva vojenské újezdy, v jižních Čechách jsou to Boletice. Plán zněl, že ve všech těchto sedmi místech budou probíhat monitorovací vrty. V posledních dvou letech přiřadila do úvah ještě prostor u jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Takže je teď možných lokalit devět.

Spolupracujete se Správou úložišť?

SÚRAO napřed ustanovila pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti. Obce do ní šly s cílem získat rovnoprávné postavení se státem při rozhodování o úložišti a šlo jim také o přijetí zákona o hlubinném úložišti, který by jasně deklaroval pravidla. Jenže ta pracovní skupina se rozpadla, protože obce shledaly, že jim stejně nikdo nenaslouchá. Proto pak vznikla Platforma proti hlubinnému úložišti, vznikla napříč lokalitami a zapojila se i některá statutární města v dotčených regionech. Cílem platformy je, aby hledání hlubinného úložiště bylo zcela transparentní. Platforma vznikla u nás v Božejovicích, má 46 členů, z toho 32 obcí a 14 spolků. Převažují tedy města a obce, přestože se to prezentuje záměrně jinak.

V jakém stádiu je přijetí zákona o hlubinném úložišti?

Existuje návrh v paragrafovaném znění, ale vláda ho dala ministerstvu průmyslu a obchodu přepracovat a ministerstvo ho mělo předložit do konce roku 2017. Nic se ale nestalo, stále se to jen odkládá. I přes naše urgence. Když naposledy byli zástupci Platformy u ministryně průmyslu a obchodu, zopakovala, že se na zákonu bude pracovat.

Probíhají nějaké průzkumy, zda jsou vytipované lokality opravdu vhodné?

Někdy v letech 2007 nebo 2008 probíhaly prvotní sondy povrchů. Tehdy se počet vytipovaných lokalit zúžil na pět. Později SÚRAO požádala ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území pro geologické průzkumy. A to přestože předtím Správa úložišť tvrdila, že přes odpor obcí nepůjde a o stanovení průzkumného území nepožádá. I když tu odpor obcí a občanských spolků trval, nejenže požádali, ale ministerstvo jim to na dva roky povolilo. Poté jednotlivé obce i spolky podaly k soudu žalobu, že toto ministerské rozhodnutí o stanovení průzkumného území bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Na konci roku 2017 Správa úložišť v naší lokalitě požádala o prodloužení rozhodnutí o průzkumném území, ale mezitím Nejvyšší soud dal konkrétně v naší lokalitě Magdaléna žalobě za pravdu. Takže SÚRAO žádost o prodloužení průzkumného území stáhla. Jenže vzápětí přejmenovala tuto aktivitu z průzkumu na výzkumy. Ty se mohou dělat bez stanovení průzkumného území.

Co konkrétně se v lokalitě Magdaléna při těchto aktivitách SÚRAO dělo?

Prováděli tu geochemická měření a rozšířili výzkum až k Sepekovu, aby se tím zastřelo, že jde o tutéž aktivitu. Průzkum musí probíhat na vymezeném území, kdežto tady probíhala měření a nebylo formálně stanoveno, pro co mají sloužit. Rozdíl je i v tom, že když probíhaly průzkumy, dostávaly za to obce finanční kompenzace. Při výzkumech žádné kompenzace nejsou. Prostě SÚRAO si dělá, co chce. Loni na jaře udělali besedu nad výsledky výzkumů v Padařově. Prezentovali nám tam, co zjistili. My jsme jasně dali najevo, že tu žádné úložitě nechceme. Rozpoutala se dost rušná debata. SÚRAO tam přislíbila dodání různých dokumentů – například složení komise, která má provádět zúžení výběru na čtyři lokality. Dále slíbili, že nám poskytnou materiály z prezentace, které přivezli. Neposlali nic a SÚRAO od té doby vůbec nekomunikuje, o ničem obce neinformuje. Politické zadání přitom znělo, že se musí o zúžení lokalit rozhodnout.

Zúžení výběru mělo přece proběhnout do konce roku 2018?

Ano, 12. prosince se sešla rada SÚRAO a měla to na programu. Jenže se to odložilo a údajně se SÚRAO znovu sejde 31. ledna. SÚRAO dostala od ministerstva průmyslu a obchodu úkol, že vláda má zúžení počtu lokalit schválit v lednu. To se tedy zjevně nestihne. Podle informací, které jsme získali, to zužování lokalit probíhá na základě 30 až 50 let starých dat. SÚRAO nemá aktuální informace, protože stanovení průzkumného území soud zrušil. V něm získaná data by tedy vůbec neměli použít. Před časem udělal rozruch bývalý ministr Mládek vyjádřením, že je rozhodnuto o dvou lokalitách v místech, kde s tím údajně starostové souhlasí. Že tam je menší občanský odpor. Mělo jít o Kraví Horu na Žďársku a Horku na Třebíčsku. Starostové to ale popřeli. Jsou tam lidé, kteří s úložištěm sympatizují, ale jsou tam i odpůrci. Takže stále nic rozhodnuto není.

Kdo financoval soudy, do kterých jste se pustili?

Obce a spolky. Náš spolek Zachovalý kraj použil prostředky ze svých příspěvků a dotací, ale tím, že jsme soud vyhráli, dostali jsme veškeré výlohy v částce přes 10 tisíc korun za soudní výlohy zpět.

Ministr životního prostředí Richard Brabec byl v Jistebnici v prosinci 2017 a ujišťoval, že stát proti vůli obcí nepůjde. Máte pocit, že to platí?

Tady už řada ministrů ujišťovala, že bez obcí nic nerozhodnou, ale v reálu se pořád jede v zavedených kolejích.

Ministr Brabec také řekl, že úvahy směřují spíš k úložištím při jaderných elektrárnách. Jsou takové náznaky?

Ano, tam se dělají první studie proveditelnosti. Asi předpokládají, že tam bude ochota okolních obcí vyšší, ale ani tamní občané nemají k trvalému úložišti důvěru. Lidé především nemají důvěru k SÚRAO, protože jsme byli svědky situací, kdy je něco řečeno a než přijedeme domů, je výstup jiný. Proto Platforma proti hlubinnému úložišti poslala 4. prosince dopis ministryni průmyslu a obchodu s požadavkem na odvolání ředitele SÚRAO doktora Slováka.

Myslíte, že se arogantní přístup státu k obyvatelům lokalit soustřeďuje v jedné osobě ředitele?

Ne, to nebude v jednom člověku, ale jestli má dojít ke změně, musí změna začít shora. I senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal v prosinci usnesení, že proces vyhodnocování lokalit neprobíhá v dialogu s obcemi a transparentně.

Je lokalita Magdaléna skutečně v ohrožení?

Dokud nedojde k výběru finální lokality, nikdy není vyhráno. Pokud nebudeme ve výběru čtyř lokalit, lze si trochu oddychnout, ale pořád budeme záložní lokalita. Jsme v Platformě dohodnuti, že i kdybychom ze zúženého výběru vypadli, budeme dál společně bojovat proti netransparentnosti a neprůhlednosti tohoto výběrového procesu. Z toho plynou i naše námitky k procesu financování z jaderného účtu – plýtvalo se na průzkum v sedmi lokalitách, to je logicky dražší, než zkoumat dvě. Myslím, že lze změnit koncepci výběru, vzít si příklad z okolních států, Německa nebo Velké Británie. Chceme, aby proces zastavili, určili systém, jasně dali na stůl pravidla. My tady vybíráme a nikdo neví, podle jakých pravidel. Přitom na setkání v Padařově nám slíbili dodat kritéria, podle nichž se bude zužovat výběr na čtyři lokality. Není ani žádná záruka, že vybraná lokalita bude splňovat bezpečnostní kritéria a zájmy občanů České republiky.

Jak podle vás tedy jaderný odpad řešit, jestliže je proti hlubinnému úložišti odpor?

Ano, jaderný odpad existuje a něco se s ním udělat musí. Myslím, že by bylo rozumnější peníze investovat do výzkumu, jak ten odpad využívat jako surovinu a ukládat pak už jen nevyužitelný zbytek. Zatímco teď připravujeme řešení, kdy zakonzervujeme velké množství jaderného odpadu a dáme ho do hloubky, odkud už ho nebude možné vytáhnout. Teď umíme využít z tohoto odpadu jen čtyři procenta, ale to se může v budoucnu změnit. Čili řešením je dočasné úložiště a hledat způsob zpracování. Ne odpad bez využití zakopat.

Proč by jej nešlo později vyjmout?

Tak jsou studie stavěny, že už nepůjde zpětně těžit.

Co budete dělat, pokud se Magdaléna ocitne ve zúženém výběru čtyř lokalit?

Využijeme všechny právní prostředky, aby úložiště tady u nás nebylo a budeme dál usilovat o zrovnoprávnění. Chceme být partnery a komunikovat.

Když se ohlédnete za deseti lety, kdy jste byl předsedou spolku Zachovalý kraj, můžete jmenovat politiky, kteří chtěli komunikovat a kteří ne?

Bavit se chtěli všichni, ale výsledky nebyly. Všichni jezdili a slibovali, ale jediným výsledkem byly kompenzace za průzkumné území. K jasným pravidlům výběru lokality to nedotáhl nikdo a zákon a vše ostatní se zadrhlo.

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace