Voda je pro jaderné elektrárny naprosto zásadní surovinou. Slouží k chlazení technologických okruhů a bez jejího spolehlivého přísunu by výroba čisté a bezemisní elektřiny nebyla možná. Právě proto se Skupina ČEZ v Temelíně dlouhodobě zaměřuje na optimalizaci jejího využívání. „Navíc další úsporu v řádu jednotek procent očekáváme po dokončení rozsáhlé modernizace Úpravny chladicí vody v roce 2027,“ dodává Petr Měšťan, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Dlouhodobý průměr i historická minima

Dlouhodobý průměr odběru surové vody od roku 2004 se drží na hodnotě 2,518 m³ na vyrobenou MWh. Její značná část se do Vltavy po přečištění vrací prostřednictvím vodní elektrárny Kořensko II. Výsledek z loňského roku tak potvrzuje pozitivní trend uplynulého desetiletí, kdy se díky modernizacím a přesnějšímu řízení provozu daří spotřebu vody stabilně držet pod dlouhodobým průměrem.

„Voda a jádro jsou spojené nádoby. Naším cílem je ale s touto cennou přírodní surovinou nakládat s maximální odpovědností. Dlouhodobě se na obou našich jaderných elektrárnách snažíme snižovat roční průměr vody potřebné na výrobu jedné MWh,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ.

Historicky nejnižší specifické spotřeby vody dosáhl Temelín v roce 2016, kdy na jednu vyrobenou MWh stačilo pouhých 2,069 m³ vody. Naopak nejnáročnějším obdobím z pohledu hydrologických a provozních podmínek byl rok 2017 s hodnotou 3,279 m³/MWh.

Přečištěnou vodu z Jaderné elektrárny Temelín využívá ještě před návratem do řeky malá vodní elektrárna Kořensko II. Tou protéká přibližně 11 milionů m³ vody za rok. Díky více než stotřicetimetrovému výškovému rozdílu mezi jadernou elektrárnou a korytem Vltavy loni dodala do sítě 2,47 GWh čisté bezemisní elektřiny.

Marek Sviták