Třístoličník nebo také Dreisessel není jen obyčejnou horou. Je především místem setkávání. Po staletí zde vedly obchodní stezky, křížily se vlivy různých kultur a dnes se zde symbolicky dotýkají tři státy. Návštěvník stojící na vrcholových skalách má na dosah českou Šumavu, německý Bavorský les i rakouské Mühlviertel.

Zatímco většina šumavských vrcholů vyžaduje delší výstup, Třístoličník nabízí dvě zcela rozdílné cesty. Motoristé zpravidla volí pohodlný příjezd z bavorské strany. Silnice je dovede téměř pod vrchol k horské chatě Dreisesselhaus, odkud zbývá jen krátká procházka mezi skalami a horskými smrčinami.

Čeští turisté dávají přednost pěším trasám. Velmi oblíbená je cesta z Nového Údolí přes Trojmezí nebo hřebenová túra vedoucí přes Plechý, nejvyšší vrchol české části Šumavy. Právě tato trasa nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů v celé republice a zároveň umožňuje poznat krajinu, která si navzdory moderní době uchovala divoký charakter.

Při plánování výletu je dobré myslet na to, že vrchol Třístoličníku patří k nejchladnějším místům české části Šumavy. Průměrná roční teplota se zde pohybuje pouze kolem čtyř stupňů Celsia a i během letních měsíců bývá na hřebenech citelně chladněji než v podhůří. Zkušenější turisté proto doporučují počítat s rychlými změnami počasí a zvolit vybavení odpovídající horským podmínkám. Právě příjemně svěží vzduch a nižší teploty však dělají z Třístoličníku oblíbený cíl návštěvníků hledajících únik před letními vedry v nížinách.

Krajina, kterou utváří příroda

Jedním z důvodů, proč Třístoličník přitahuje návštěvníky z celé Evropy, je mimořádně zachovalá příroda. Hora leží na hranici Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les. Společně vytvářejí největší souvislé lesní území ve střední Evropě, kde dostává příroda stále více prostoru k přirozenému vývoji.

V rozsáhlých lesích se pohybuje rys ostrovid, který patří mezi nejvzácnější evropské šelmy. Domov zde našel také tetřev hlušec, symbol šumavské divočiny, čáp černý nebo datlík tříprstý, jehož přítomnost svědčí o zachovalosti horských lesů. Pozorní návštěvníci mohou zahlédnout také jeleny, srnce či stopy divokých prasat.

Neméně zajímavý je svět rostlin. Na skalách a v jejich okolí se daří vzácným lišejníkům, mechům a horským kapradinám. V podmáčených místech lze objevit rašeliníkové porosty, zatímco vyšší partie pokrývají horské smrčiny připomínající severskou tajgu.

Kamenné křeslo tří panovníků

Původ názvu Třístoličník dodnes provází legenda. Podle ní připomínají vrcholové skály tři kamenná sedadla, na nichž se měli scházet vládci Čech, Bavorska a Rakouska při jednáních o hranicích svých zemí. Historici sice tuto pověst nepotvrdili, přesto se stala neoddělitelnou součástí místní identity.

Ať už člověk přijede autem z Bavorska, nebo si výhled na vrchol zaslouží několikahodinovým pochodem z české strany, odměna je stejná. Třístoličník nabízí pohled do krajiny, která připomíná, jak nepatrné jsou hranice vytvořené člověkem ve srovnání s přírodou, jež zde po tisíciletí utváří podobu šumavských hor. A možná právě kombinace divoké přírody, horského klimatu, historie a výjimečných výhledů činí z Třístoličníku jedno z nejpozoruhodnějších míst celé Šumavy.