Ukrajinské překladatele pro pacienty nepotřebujeme, zní z ordinací

Lékaři z Ukrajiny pracují v jihočeských nemocnicích už řadu let. V současné době tedy v případě potřeby pomohou i při komunikaci s pacienty z řad uprchlíků. Další tlumočníky tak nepotřebujeme. Shodují se na tom ředitelé nemocnic napříč Jihočeským krajem. Nemocnice se v současné době soustředí spíše na to, aby pomohly uprchlíkům se zdravotnickým vzděláním v otázce pracovního uplatnění. Například v písecké nemocnici už našly práci tři ukrajinské lékařky.
„Zaměstnali jsme je na takzvaných neregulovaných pozicích. Nemůžeme je zaměstnat jako lékaře nebo zdravotní sestry, ale nabídli jsme jim nižší pozice, například pomocné ošetřovatelské práce. Je na nich, jestli to tak zůstane, nebo si udělají nostrifikaci, tedy uznání diplomu, aprobace a podobně. Pokud se k tomu rozhodnou, jsme připraveni jim jako nemocnice pomoct,“ popsal ředitel písecké nemocnice Jiří Holan s tím, že do nemocnice přišli i zájemci o práci, kteří ale o nižší pozice nestáli. „My ale musíme postupovat podle české legislativy. Naopak lékařky, které jsme zaměstnali, jsou rády. Jedna už pracovala v průmyslové zóně. Byla nám velmi vděčná, měla slzy na krajíčku, když viděla, že může znovu pracovat ve zdravotnictví,“ dodává Holan.
K dlouhodobě zaměstnaným lékařům z Ukrajiny teď přibyli tři nováčci z řad uprchlíků také v prachatické nemocnici. „Jeden se připravuje na aprobační zkoušku, jeho kompetence jsou minimální, spíše se seznamuje s naším způsobem medicíny a učí se česky. V tuto chvíli to pro nás pomoc není, ale pokud tu zůstanou a vychováme si z nich naše lékaře, tak do budoucna bude,“ míní ředitel nemocnice Michal Čarvaš. Tlumočnické služby ani tady zatím nezvažují. „Tuto variantu nebudeme uskutečňovat ani podporovat. Dlouhodobě u nás pracuje několik ukrajinských lékařů. Pokud bychom potřebovali tlumočit, využijeme jejich služby,“ podotýká Čarvaš.
Ukrajinští uprchlíci našli uplatnění i ve strakonické nemocnici. Jedná se o tři sanitářky, jednu zdravotní sestru a dvě lékařky. „Jsme s nimi spokojení. Jedna z lékařek už v minulosti pracovala v České republice, umí řeč a může pracovat pod odborným dohledem. Druhá zatím nastoupila na nižší pozici, budeme čekat na její aprobaci,“ informuje ředitel nemocnice Tomáš Fiala.
Lékaře z Ukrajiny zaměstnávali standardně už před válkou i v Táboře. „Právě díky tomu, že u nás pracuje delší dobu slušné procento lékařů z Ukrajiny, nemusíme v současné situaci řešit problémy s tlumočníky. Navíc jsme koupili překladače, které máme rozdělené na odděleních. Pokud nestačí technika, přichází lékaři osobně a překládají oni. Aktuálně jednáme s dvěma lékařkami o možnostech uplatnění u nás,“ vysvětluje ředitel táborské nemocnice Ivo Houška.
Podobně je na tom i Jindřichův Hradec. „V případě potřeby překládají pacientům naši dlouhodobí ukrajinští zaměstnanci. Máme navíc možnost využít služeb dobrovolníků v rámci místní Vysoké školy ekonomické a fakulty managementu. V tuto chvíli ještě nikoho nezaměstnáváme, ale budeme teď přijímat pět uprchlíků na provozní pozice,“ vysvětluje ředitel Vít Lorenc.
Podle vedoucího krajského odboru zdravotnictví Petra Studenovského si bez služeb tlumočníka zřejmě vystačí i praktičtí lékaři. „ Žádný velký zájem o překladatele z ukrajinštiny jsem ze strany jihočeských praktiků nezaznamenal. Dosud mě kontaktovaly jen dvě lékařky. Jedna mi říkala, že by stála o zdravotnického pracovníka, lékaře, nebo sestru, kteří by jí pomohli. V mnoha případech uprchlíkům s informacemi a překladem u lékaře pomáhají rodiny nebo lidé, u nichž jsou ubytováni a podobně,“ míní Studenovský.
A jeho slova potvrzuje i jindřichohradecká dětská lékařka Daniela Verdánová, která je současně předsedkyní jihočeského Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. „Co vím, mají ordinace v okresech překlad zabezpečený. I moje zkušenost je zatím taková, že se s každým domluvíme. Nevidím větší problém. Je to také o tom, že Ukrajinci vyhledávají lékařskou pomoc, jen když ji nezbytně potřebují. Lékařů si váží a nijak je víc nezatěžují,“ říká Verdánová.
Diskuse k článku