Účastníci se již tradičně sešli v podvečer před informačním střediskem na náměstí Svobody. Po úvodních informacích se početná skupina přesunula k horní kašně. Právě tam se mezi návštěvníky vmísila žebračka, která připomněla nejnižší společenskou vrstvu někdejšího města.

U dolní kašny přišla na řadu lazebnice. Její řemeslo patřilo zejména ve středověku k vyhledávaným službám a rozhodně nespočívalo pouze ve stříhání vlasů nebo úpravě vousů.

Od Steinbrenera ke klíčům, které se vrátily po čtyřiceti letech

Jen několik desítek metrů od kašny, pod městskou zvonicí, čekal na návštěvníky další z divadelních výjevů souboru Bouček. Herec v roli učitele místního gymnázia připomněl jednu z nejvýznamnějších osobností vimperské historie – Johanna Steinbrenera, který se zařadil mezi přední představitele knihtisku v Rakousku-Uhersku.

Jedinou zastávkou, při níž se účastníci podívali také do interiéru byl kostel Navštívení Panny Marie. Právě zde průvodce připomněl dramatický příběh kněze a pozdějšího monsignora Karla Fořta. „Monsignor Karel Fořt musel za dramatických okolností v roce 1950 uprchnout z Vimperka za hranice, když po něm šla StB. Při tom chvatu zapomněl vrátit klíče od fary. Když se pak po čtyřiceti letech vrátil, tak první, co udělal, bylo, že odevzdal klíče,“ přiblížil průvodce. Klíče jsou dodnes uchovány v kostele a návštěvníci si je mohli prohlédnout zarámované jako připomínku Fořtova útěku i pozdějšího návratu.

Trasa pokračovala kolem Steinbrenerova domu až na místo, kde v minulosti stávala jedna z městských bran. Na Malém náměstí už na skupinu čekala dobová drbna, která měla přehled snad o všem, co se ve městě odehrálo. „Samozřejmě je to postaveno na středověkých věcech. To znamená, že nekomentujeme současné politické události,“ uvedl průvodce pobaveně.

Průmyslník Waldek i židovské dějiny města

Na rohu u dnešní pošty se návštěvníci dozvěděli více o původním majiteli objektu Františku von Waldekovi, uváděném také jako Franz Waldek. Významný vimperský rodák patřil k průmyslové honoraci města.

Další zastávka se uskutečnila na křižovatce mezi základní školou T. G. Masaryka, městskou knihovnou a nejstarším vimperským hotelem Zlatá hvězda. Židovské dějiny města zde návštěvníkům svérázným způsobem přiblížil Roman Kozák. „Pro ty, co se ještě nerozhodli obrátit na židovskou víru, tu mám jedinečnou nabídku, a to pouze dnes. Provedu vám obřízku zcela zdarma. Pánové, kteří máte zájem, stáhněte si kalhoty,“ pobavil herec početné publikum.

Pro Petra Voka si nakonec přišla smrtka

Závěr prohlídky patřil událostem roku 1611. Tehdy nechal Petr Vok z Rožmberka roztavit část vimperského pokladu, aby mohl vyplatit pasovské vojsko a zabránit dalšímu drancování země.

Právě tuto událost připomněla poslední scénka souboru Bouček. Pro tehdejšího panovníka si v ní nakonec přišla samotná smrtka. Závěrečný výjev sklidil mohutný aplaus a návštěvníci se ani poté hned nerozcházeli. Následné debaty s průvodcem protáhly program na více než tři hodiny.

Ochotnický divadelní soubor Bouček působí ve Vimperku a jeho okolí téměř tři desetiletí. S jeho členy se veřejnost nesetkává pouze při komentovaných prohlídkách města. Další příležitost budou mít diváci 22. srpna během Hradozámecké noci, kdy soubor uvede novou hru Kdo zkrotí Kateřinu.