Předseda vlády prošel v doprovodu opata Justýna Jana Berky a známého geofyzika Jiřího Šindeláře areál. Opat mu přiblížil zdejší pozoruhodnosti jako je knihovna se 70 tisíci vzácnými knižními svazky, Vyšebrodská madona nebo Rožmberská hrobka. Tu se podařilo před patnácti lety objevit a šetrnými metodami prozkoumat v kostele Nanebevzetí Panny Marie, starším než chrám svatého Víta na Pražském hradě. Premiér viděl zakládací listinu Vyšebrodského kláštera a samozřejmě největší zdejší vzácnost – podle Jiřího Šindeláře i národní, hned po českých korunovačních klenotech. Tou je Závišův kříž, o jehož oddělení od korunovačních klenotů a návratu do Vyššího Brodu rozhodl prezident Václav Havel v roce 1994. „Závišův kříž od nás chtěli půjčit na výstavu do Washingtonu, ale nepůjčili jsme ho, zůstává tady,“ prozradil opat.

Premiér se zajímal o to, co od návratu do kláštera řeholníci opravili, jaké kroky sami podnikají k získání prostředků, a chtěl vidět i zdevastovanou část areálu, která teprve na svoji záchranu čeká. Andrej Babiš debatoval s opatem Berkou o patové situaci, v níž se klášter založený roku 1259 nachází. Nápravy historických křivd se cisterciácké opatství dosud v plné míře nedočkalo. Takzvaný restituční zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi byl schválen v roce 2013 a mezitím na bývalých cisterciáckých majetcích jako byly lesní a zemědělské pozemky, rybníky a další nemovitosti, hospodařili od devadesátých let jiní a nemínili se tohoto majetku vzdát. Například rybníky nebyly klášteru vráceny dodnes. Rozhořely se desítky dlouholetých soudních sporů, které ukončily ve prospěch cisterciáckého opatství až Nálezy Ústavního soudu z let 2021 a 2024. Ústavní soud připomněl, že účelem restitučního zákona je zmírnění historických křivd, nikoliv vytváření nových.

Naplnění Nálezu Ústavního soudu vázne na novém projednání před českobudějovickým soudem, který za dva roky nenařídil žádné jednání. Tím, že cisterciáci přes třicet let neměli k dispozici svoji hospodářskou základnu, chybí jim prostředky na opravy klášterního areálu. I když část budov zachránili, zbytek po roce 1990 dál chátral, u některých objektů až do havarijního stavu.

Úkoly pro ministry

Opat vyslovil naději, že se záchrana Vyšebrodského kláštera stane životním úkolem i pro českého premiéra. Kromě všeho ostatního, co řeší. „Snažíme se, ale je to těžké. Evropská unie nám dělá problémy, všude samé války. Hodil by se osvícený panovník typu Karla IV., protože co uděláte za čtyři roky… Skoro nic. A co v privátní firmě rozhodnete za minutu, státní správě trvá roky,“ posteskl si premiér.

Sám ale očividně nemarní ani okamžik. Ruinu někdejšího pivovaru vidí jako prioritu pro záchranu, protože by pak mohla klášteru přinášet profit. Když vyslechl, že rekonstrukce této části se odhaduje na 280 milionů, hned si vybavil, že to je podobná částka, jakou odevzdává ve formě dividend státu českobudějovický Budvar. A že by třeba mohl úspěšný Budvar pomoci záchraně nejstaršího jihočeského pivovaru, který ve Vyšším Brodě vznikl už v roce 1367. „Promluvím o tom s ministrem Šebestyánem,“ řekl Babiš a hned nechal sjednat schůzku s ředitelem Budvaru. Premiér se zajímal, v jakém stavu je projekt na obnovu pivovaru. Na prováděcí dokumentaci chybí dva miliony.

Na průtahy u českobudějovického soudu se chce ptát ministra spravedlnosti Tejce. A rovnou zavolal ministru kultury Klempířovi, ať si dá do diáře termín 10. září, kdy Vyšebrodský klášter ve spolupráci se Spolkem přátel kláštera pořádá mezinárodní sympozium s názvem Závišův kříž – české kulturní dědictví světového významu. Budou tam představeny nejnovější vědecké poznatky o tomto relikviáři, který patří k nejvzácnějším na světě.

Přítomnost předsedy vlády neunikla ani návštěvníkům Vyšebrodského kláštera, někteří si přicházeli pro společné foto nebo selfíčko. Premiér strávil v klášteře víc než dvě hodiny a poté se vydal za svým dalším sobotním programem. Odjížděl s příslibem – prý se zase vrátí…

Osud Vyšebrodského kláštera ve zkratce

Vyšebrodský klášter založil Vok I. z Rožmberka v roce 1259 a pozval řeholníky cisterciáckého řádu, aby se tu usídlili a začali hospodařit v tehdejší nehostinné krajině. Vyšebrodský klášter se stal nejen duchovním centrem, ale pečoval o rozvoj vzdělanosti, zdejší mniši také léčili a provozovali lékárnu, zakládali lesy, rybníky, mlýny, pily, kovárny, hamry, důmyslným způsobem využívali vodu, věnovali se i zahradničení a sadaření. Poprvé je z kláštera vyhnali němečtí nacisté, za protinacistické postoje skončili někteří řeholníci v koncentračních táborech, bratři německé národnosti byli posláni na frontu. Poválečný československý stát uznal, že Cisterciácké opatství Vyšší Brod bylo obětí nacistické perzekuce a řeholníci se mohli vrátit. To však trvalo jen do noci z 13. na 14. dubna 1950, kdy v dubnu státní moc v rámci Akce K mužské kláštery násilně vyklidila a zrušila. Znovu se tedy řeholníci řádu cisterciáků, jejichž mottem je Ora et labora – Modli se a pracuj, vrátili do Vyšebrodského kláštera až po roce 1990. Od té doby se snaží o obnovení klášterního areálu.