Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj se píše: „Vláda rozhodla o omezení rozsahu akceleračních zón na jedenáct procent z dříve uvažované plochy. Po vyhodnocení připomínek a stanovisek dotčených orgánů vláda schválila finální návrh obsahující 61 akceleračních oblastí. Celková výměra akceleračních oblastí činí 297 kilometrů čtverečních. Z této plochy připadá 284 km čtverečních na větrnou energetiku a 13 km čtverečních na fotovoltaické elektrárny, jde přibližně o 0,38 % území České republiky.“

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová dále uvádí: „Řada lokalit byla z původního návrhu úplně vypuštěna, další byly významně zmenšeny a u všech zbývajících byly stanoveny podmínky na ochranu veřejných zájmů.“

Ministerstvo vypořádalo více než 13 500 podání, která obsahovala přibližně 31 000 připomínek. Výsledkem je návrh, který podle vlády významně lépe zohledňuje požadavky na ochranu přírody, veřejného zdraví, obrany státu, krajinného rázu i kulturního dědictví.

Které akcelerační zóny pro využití energie větru zůstaly

Jedná se o akcelerační oblast AOV 24 Lodhéřov o ploše 303.6 hektarů v okrese Jindřichův Hradec, AOV 44 Litochovice v okrese Strakonice (447.2 hektaru). Oblast AOV 48 Chrbonín v okrese Tábor (486.1 ha) zahrnuje například okolí obcí Chrbonín, Radenín a Vlčeves.

Na pomezí Jihočeského kraje a Kraje Vysočina se jedná o AOV 50 Obrataň (651.4 ha), která zahrnuje například okolí obcí Lejčkov, Prasetín, Bezděčín, a o AOV 73 Jemnice (743.2), která zasahuje do okresu Jindřichův Hradec a Třebíč. V okrese Český Krumlov se jedná o akcelerační oblast AOV 70 Bohdalovice (256.7 ha).

Které zóny jsou vyškrtnuty

Z návrhu vypadly a nejsou ve schválené Změně č. 2 ÚRP uvedené následující oblasti: UO 45 Bušanovice v okrese Prachatice, UO 46 Hříšice v okrese Jindřichův Hradec, UO 47 Bukovec v okrese Tábor, který zahrnoval například okolí obcí Choustník, Předboř, Mnich, Drunče, Bořetín a Psárov. Vyřazeny byly také oblasti UO 69 Strážné a UO 71 Hořice (na Šumavě).

Některé otázky zůstávají

Navrhované akcelerační oblasti jsou většinou umístěné v přírodě kolem malých obcí. Přitom zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie v paragrafu 4 Kritéria pro vymezení akcelerační oblasti v bodu 3 uvádí: „Při vymezování akcelerační oblasti se upřednostňují umělé a zastavěné plochy, jako jsou dopravní infrastruktura a její blízké okolí, parkoviště, zemědělské stavby a stavby pro průmysl včetně nádvoří, skládky, území narušená povrchovou těžbou, kde ještě nebyla zahájena rekultivace, umělé vodní útvary, případně objekty technické vodohospodářské infrastruktury, a dále znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství.“

Proč akcelerační oblasti vznikají

Ministerstvo poukazuje na to, že k vytvoření akceleračních oblastí Česko zavazují podmínky Národního plánu obnovy, které dojednala předchozí vláda. Nesplněním závazku by Česká republika mohla přijít až o 25 miliard korun. Vláda rozhodla o omezení rozsahu akceleračních zón na 11 % z dříve uvažované plochy, výsledný počet oblastí čítá 45 % původně navrženého počtu. Ministerstvo také zdůrazňuje, že vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení výstavby ani okamžitou možnost výstavby větrných nebo fotovoltaických elektráren.

Změnu č. 2 ÚRP vydává vláda formou opatření obecné povahy. Nabytí účinnosti Změny č. 2 ÚRP nastane 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující vydání Změny č. 2 Územního rozvojové plánu na úřední desce Úřadu vlády.