Jak se díváte zpětně na působení Volyně v podzimní části? V tabulce jste desátí se 14 body…
Samozřejmě s umístěním ani s body nemůžeme být spokojeni. Před soutěží jsme si dali úkol skončit minimálně v první polovině tabulky, což se zatím bohužel nepovedlo.

Odpovídá umístění předváděným výkonům?
Myslím, že naše hra nebyla v některých utkáních vůbec špatná a je na čem stavět. Samozřejmě, že některé zápasy se nepovedly a je potřeba se z nich poučit. Určitě chceme být ve vyšších patrech tabulky.

Proč se nepovedlo hrát v první polovině tabulky?
Z našeho pohledu za to můžou zbytečně ztracené body v zápasech se soupeři pod námi. Ale určitě jsme měli bodovat i s mužstvy z vyšších pater, protože v soutěži nebyl ani jeden tým, který by nás vyloženě přehrál.

Ztráty z jakých zápasů vás mrzí především?
Určitě za zbytečně ztracené body musím jmenovat zápas se Střelskými Hošticemi, kde domácí vystřelili dvakrát na branku a dali dva góly. A zápas s Husincem, kde jsme neudrželi dvoubrankové vedení. Do této skupiny bych zařadil i duel v Bavorově, který ve mně bude ještě dlouho…

Trápila vás nevyrovnanost výkonů. V čem byl podle vašeho mínění problém?
Myslím, že největší náš problém byl, že prakticky ani jeden zápas jsme neodehráli ve stejné sestavě. Ať už to bylo vinnou zranění, karet nebo nemoci. S tímto máme dlouhodobý problém.

Na podzim čtyři vaši hráči viděli červenou kartu. Volyně se s disciplinovaností hráčů potýká dlouhodobě. Bylo i to příčinou toho, že nemáte víc bodů? Jak vnímáte ta čtyři vyloučení?
Souhlasím, čtyři červené karty jsou opravdu moc. Z mého pohledu rozhodčího bych je rozdělil na dvě skupiny. První dvě červené pro Tondu Macka a Martina Malinu v zápasech ve Vacově, respektive Husinci byly podle mě více než hodně přísné a oba domácí týmy po zápase přišly a nechápaly, za co sudí vytasil vždy druhou žlutou kartu. A poslední dvě červené karty přišly v domácím utkání se Sedlicí, kde došlo k vzájemné potyčce mezi našimi a sedlickými hráči. Bohužel toto znamená, že se budeme muset obejít na jaře na pět zápasů bez Petra Hájka a na tři přijdeme o Františka Dlouhého. K těmto vyloučením ještě zmíním malou poznámku, že výše trestu je směšným obrazem toho, co se ve fotbale dá udělat. Když někomu projde škrcení oběma rukama protihráče – tři zápasy, a lehké kopnutí do nohy, které by normální člověk ani necítil – pět zápasů.

Gólově tým táhl Pavel Temňák, autor sedmi branek, tedy třetiny. Byl vůdčí silou z vašeho pohledu? Kdo další byl oporou, komu podzim vyšel?
Pavel Temňák byl určitě střelecká opora týmu. Je důkazem toho, že tréninkem a tvrdou prací se dají dokázat velké věci. Určitě musím jmenovat dva hráče, na kterých stojí a s nimiž padají naše výsledky. Jedním z nich je brankář Tomáš Mráz. Legenda klubu, výborný gólman, srdcař a duše kabiny se během podzimu velmi vážně zranil – má přetrhaný přední křížový vaz, prasklý meniskus a silně pohmožděné rameno. Ale přesto vynechal pár zápasů a i s těmito zraněními chytal dál. Opravdu klobouk dolů! A druhým je kapitán Antonín Mack. On je tím dynamickým hráčem do středu pole, na kterém stojí naše hra.

Zaznamenali jste ve Volyni nějaké problémy s návratem k fotbalu po covidové pauze? Nebo to byla jen otázka pár tréninků a zápasů, aby se vše dostalo do starých kolejí?
Bohužel, tato doba je velmi a velmi nepříznivá co se týče fotbalu jako takového. U nás jsme samozřejmě měli také úbytek hráčů, ale naštěstí to bylo pouze v jednotkách. Co je však problém, že někteří za dobu covidu přibrali nějaká ta kila navíc a už se nedostali do původní formy jako předtím.

Dozná kádr nějakých změn? Plánujete posílit?
Doufáme, že se kádr podaří udržet pohromadě a nikdo neodejde. A co se týče posílení, chtěli bychom přivést minimálně dva hráče do kádru.

S jakým předsevzetím půjdete do jarních odvet? Kde by se Slavoj měl pohybovat?
Chtěli bychom na jaře v co nejvíce zápasech zvítězit, nedostávat zbytečné karty a předvádět koukatelný fotbal. A samozřejmě chceme splnit závazek, tedy skončit v první polovině tabulky.