„Smlouva o spolupráci definuje závazky jednotlivých stran, zjednodušeně řečeno, kdo co pro to udělá,“ podotkl místostarosta odpovědný za územní plánování Robin Schinko s tím, že severní obchvat je veřejně prospěšnou stavbou nadmístního významu, bylo proto nutné, aby Český Krumlov vypracoval nejprve vymezení koridoru akce. Veškeré podklady již poskytl kraji, který v dalším kroku zpracuje aktualizaci zásad územního rozvoje kraje. Poté bude moci město trasu severního koridoru převzít také do svého územního plánu.

V případě, že práce na přípravě severního obchvatu budou takto dále pokračovat, zavázalo se město, že nechá vypracovat také technickou studii akce včetně ekonomického vyhodnocení. Při jejím vypracování bude technicky a metodicky pomáhat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které pak hotovou studii předloží centrální komisi ministerstva dopravy ke schválení.

„Což je klíčový krok k tomu, aby akce byla financovaná. Pokud to bude ministerstvem dopravy schváleno, pak bude na ŘSD, aby provedlo tzv. investorskou přípravu, neboli rozpracování dokumentace pro vlastní realizaci stavby,“ vysvětlil Robin Schinko.

Smlouva obsahuje také pravidla pro majetkoprávní vypořádání po dokončení akce, tedy to, co kterému subjektu připadne: silnice I. třídy, tedy obchvat, budou ve vlastnictví státu, silnice II. třídy, dnešní Budějovická, budou patřit kraji a o místní komunikace se postará město. Koridor severního obchvatu by měl z větší části své trasy vést v tunelu, část, která povede po povrchu, by měla kopírovat severní tangentu tak, jak byla doposud projektována v územním plánu.

V tuto chvíli jsou řešeny tři varianty trasy, jak by koridor mohl vést v prostoru údolí Nového potoka za právě budovanou čtvrtí Krumlovský Vltavín. Jedna varianta počítá s trasou podél kolejí směrem do CHKO Blanský les, další dvě varianty pracují s přemostěním údolí nad zahrádkářskou kolonií. Od vlakového nádraží by měl obchvat pokračovat již pouze v tunelu. „Což je varianta velmi drahá, ale z našeho pohledu nejšetrnější. Kvůli vzrůstajícím exhalacím trpí již nyní především obyvatelé Špičáku, Domoradic, ale i vedlejší obce Přísečná. Ochrana obyvatel před výfukovými plyny či hlukem z provozu aut jsou důležité argumenty pro to, abychom šli cestou severního obchvatu a vedli dopravu tunelem,“ říká Robin Schinko.

Na trase obchvatu je počítáno také se dvěma sjezdy do města, přičemž jeden povede do průmyslové zóny. „To je výhodné zejména pro veškerou nákladní dopravu, navíc by to odlehčilo křižovatce ulic Budějovicka a Tovární,“ vysvětlil místostarosta Schinko. Veřejností a občany města bude zřejmě více využíván druhý sjezd v místě vyústění tunelu nad terénem v místě dnešního vlakového nádraží. Z tohoto prostoru by se dalo napojit Vyšný, sídliště Za Nádražím, případně i Špičák.

Kromě jednaní o vybudování obchvatu Českého Krumlova souběžně probíhají také jednání ke zkapacitnění silnice I/39. „Obchvat není otázkou nejbližších tří až pěti let, naopak zkapacitnění je opatřením, které by dopravě v Českém Krumlově mělo pomoci co nejdříve,“ míní starosta Alexandr Nogrády. Podle aktuálně rozpracované dokumentace by ke zkapacitnění silnice I/39 mělo přispět především zrušení kruhových objezdů. Ty by byly nahrazeny křižovatkami se semafory, což je současný trend silničního stavitelství.

Úpravy by se týkaly křižovatky u Trojice a křižovatky Budějovické ulice s Tovární. Ke zlepšení dopravní situace by mělo přispět také rozšíření vozovky na tři jízdní pruhy v úseku od Špičáku ke Trojici. „Zkapacitnění silnice I/39 by mohlo znamenat zvýšení komfortu dopravy při současném množství aut, kdy jich ve špičce městem projede až 20 tis. denně. Podle prognózy by však do roku 2035 mělo dojít k nárůstu dopravy o 50 procent, to už by navrhované technické úpravy v žádném případě neunesly,“ upozorňuje místostarosta Robin Schinko. „Kapacitu 30 tisíc a více projíždějících aut by měl vyřešit právě severní obchvat,“ dodal.