Oba šperky jsou svou hodnotou srovnatelné s korunovačními klenoty, ač nemají podobu koruny, žezla a jablka. Především přezka, ač byla brutálně poničena, má v celé Evropě pouze pět dalších protikladů. Technologické a materiálové analýzy, provedené na specializovaných pracovištích v České republice a zahraničí, například v pařížském Louvru, prokázaly, že šperky z těchto královských nálezů sdílejí stejné pracovní postupy i materiál.

Konkrétně se jedná o hlavní výzdobný motiv, tvořený z indických almandinů, jenž je lemován kabošony z českých granátů. Je to vůbec první prokázané užití českého granátu v dějinách technologie a šperkařství. „Řada indicií nasvědčuje tomu, že tyto královské šperky byly zhotoveny v císařských dílnách v Konstantinopoli. K barbarským vládcům se podobné předměty dostávaly jako diplomatické dary,“ přibližuje způsob, jak honosné šperky cestovaly po Evropě, archeolog Prácheňského muzea Jaroslav Jiřík. Ten mimo jiné zásadní měrou přispěl i k rekonstrukci původní podoby rozlámané přezky. „Domníváme se totiž, že jsme svědky uložení kořisti, kterou si lupiči na místě nálezu pokladu dělili,“ vysvětluje archeoložka Kateřina Blažková z rakovnického muzea, proč byl tak honosný předmět poničen.

Druhým vzácným nálezem je zlacený honosný závěs koňského postroje z Řevničova rovněž na Rakovnicku, který byl nalezen v roce 2021. Tento ozdobný předmět odkazuje do prostředí severských barbarských vládců ze závěru šestého století a na první pohled zaujme tajemným motivem lidských masek v podobě římských helmic. V tomto případě se archeologové domnívají, že nešlo o lup, ale předmět ztratil nějaký vysoce postavený člověk – ať už velvyslanec, bohatý kupec či dokonce král. Nic podobného se nikdy na našem území dosud nenašlo.

Muzeum touto výstavou navazuje na sérii mimořádných krátkodobých výstav z minulých let, kdy již bylo v Písku možné vidět například Svatý hřeb z Milevska, Nobelovu cenu akademika Heyrovského, sošku Oscara z majetku režiséra Jiřího Menzela, československou vlajku, kterou měl s sebou americký astronaut na Měsíci nebo věrnou kopii největšího rukopisu světa Codexu Gigas známého jako Ďáblova bible. Výstava Královské insignie pozdní antiky ze Mšece a Řevničova trvá v Prácheňském muzeu v Písku pouze od úterý 15. do neděle 20. října, otevřeno je od devíti do 17 hodin.