Ukrajinské děti by měly být začleňovány do spádových škol podle místa svého pobytu. S vytvářením samostatných ukrajinských škol se uvažuje pouze ve velkých městech. „Myslím, že ředitelé škol si poradí. Když přijde jeden nebo dva žáci, zvládnou to. Tam, kde přichází větší skupina, tak jako na Hluboké, kde přijali kolem 60 lidí, nabídla pomoc Jihočeská univerzita, která tam v rámci praxe umístí studenty jako asistenty, využije pomoc ukrajinských studentů a také ukrajinských pedagogů, kteří do naší země přijeli. S jejich pomocí se rychle tvoří učební materiály,“ popsal náměstek hejtmana Pavel Klíma (TOP 09). 

Integraci dětí nevidí jako problém ani ředitel milevské 2. základní školy Michal Divíšek, jehož škola je určena pro děti volyňských Čechů, kteří již několik let přicházejí z Ukrajiny a první měsíce pobývají v rekreačním středisku ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou. Obvykle bývá v této milevské škole 12 – 16 dětí z tohoto zařízení, právě nyní jsou ve škole jen čtyři. „V naší škole je v průměru 22 dětí ve třídách, můžeme tedy třídy doplňovat až do třiceti. Kapacita tu je. Tvoření samostatných tříd pro ukrajinské děti není řešení, protože na to nemáme pedagogy navíc. Z mé zkušenosti ale vím, že se děti začlení rychle, zejména ty nejmenší. Mají u nás podpůrné vyučování češtiny a stejně tak se učí češtinu v zařízení na Červené,“ zmínil Michal Divíšek.

Sekce Školství na webu Jihočeského kraje nabízí i odpovědi na nejčastěji pokládané otázky. I tam se mohou ředitelé škol dočíst doporučení, že je dobré děti cizinců integrovat do tříd českých dětí, nevyčleňovat je, přezkoumat úroveň jejich znalostí a pokud možno děti zařazovat do příslušného věkového ročníku, maximálně o jeden níže. Dotazy zaznívají také na to, zda školy mohou přijmout tyto děti nad rámec své povolené kapacity, zda je mohou osvobodit od placení stravného nebo úhrad za školní kluby a kroužky a podobně. A řeší se i to, jak dětem vysvětlovat válku na Ukrajině a jak předcházet napětí tam, kde se ve škole potkávají ruské, běloruské a ukrajinské děti. 

Obecně ministerstvo školství doporučuje dodržovat veškerou platnou legislativu a žádat o výjimky. 

Otazník zůstává nad začleňováním menších dětí do mateřských škol, protože ukrajinské děti nejsou očkované na všechny dětské nemoci, které se očkují u nás a bez očkování nemohou být děti do kolektivů zařazeny. Tato věc je v řešení. 

„My jako kraj zřizujeme střední školy, takže řešíme i otázku plnoletých ukrajinských studentů, kteří mohou být povoláni do armády. Studenti před maturitou snad nebudou muset narukovat,“ naznačil další problém Pavel Klíma a dodal, že věci se neustále vyvíjejí a je nutné sledovat aktuální informace.