Milevští rybáři bilancovali
Předseda místní organizace Josef Šretr seznámil se situací v milevské organizaci. Ta čítá 540 členů, z toho 18 představuje mládež a 17 děti. Peníze místní organizace získává hlavně výrobou rybích násad, pronajímá také pro oslavy horní část své rybářské budovy v Milevsku. Výtěžek z nájemného pomáhá organizaci s úhradou energií. „Letos v lednu jsme uspořádali rybářský ples, chtěl bych poděkovat všem sponzorům,“ řekl Josef Šretr. Zmínil také trvale velký zájem o rybářský kroužek, který v milevském domě dětí a mládeže vede Petr Kvita a rybářské závody, které členové organizace každoročně pořádají ke dni dětí.

Kritický byl předseda organizace směrem k celostátní Radě Českého rybářského svazu a jihočeské územní organizaci. Podle Josefa Šretra dochází k nežádoucí centralizaci všech úseků rybářské činnosti, zdražování povolenek a členské základně se nelíbí ani takzvané bližší podmínky, které stanovil pro rok 2024 Jihočeský územní svaz. „Naše připomínky trvale nejsou vyslyšeny,“ řekl předseda Šretr.

Mezi hlavní změny na revírech Jihočeského územního svazu patří maximální limity určených druhů ryb, které si může rybář na jednu zakoupenou povolenku ponechat. Jakmile dosáhne tohoto počtu, musí si koupit povolenku novou. Opatření platí pro všechny druhy povolenek – jihočeskou i celosvazovou.

Členové organizace platí ročně 700 korun členskou známku a mohou si zakoupit povolenku na revíry Jihočeského územního svazu za 2200 korun. Ta ale od letoška neplatí pro Orlickou přehradu, nádrž Trnávka, Veslařský kanál Račice a revír Morava 24. Na tyto vody si musí rybáři koupit celosvazovou povolenku za 3150 korun. To vyvolalo nevoli.
Mimoto mají členové organizace povinnost odpracovat ročně osm brigádnických hodin, což lze nahradit úhradou částky 600 korun. Brigády se netýkají žen, dětí do 15 let, důchodců a držitelů průkazu ZTP/P.

V Milevsku nejsou pro centrální poplatek místo brigád
Téma brigád přišlo také na přetřes. Jednatel jihočeského svazu Jiří Marek řekl, že spolková činnost a společná práce jde dnes do pozadí. „Doba akcí Z je pryč, lidé nám říkají – já si radši místo brigády zaplatím. Dnes je skutečně lepší vybrat peníze a najmout na práce firmu. Fakt je, že v písecké organizaci, odkud pocházím, máme úhradu za neodpracované brigády 1000 korun a rybáři si pak nakupují členské známky v Praze, aby nemuseli náhradu za brigády platit,“ zmínil Marek. Pražské organizace někdy vlastní jen kancelář, nepotřebují, aby členové odváděli práci.

V centrální Radě Českého rybářského svazu převládá názor, aby se zavedlo už jen placení místo brigád, peníze by se pak měly z centra přerozdělovat organizacím, které se podílejí na zarybňování a dalších činnostech. „Neumím si to přerozdělování představit,“ odmítá takový systém místopředseda milevské organizace Zdeněk Pinc. „To samé by znamenalo zavedení jednotné povolenky v celé republice. Někdo by pak výtěžek musel rozdělit a zajistit, aby podmínky byly na všech územních svazech stejné,“ podotkl.

Na Orlíku platí jen celosvazové povolenky
Jiří Marek také vysvětloval, proč centrální Rada ČRS rozhodla, že na Orlíku budou od letoška platit pouze celosvazové povolenky.

„Už před několika lety se řeklo, že platnost povolenek všech územních svazů na Orlíku je nespravedlivá, protože každý svaz měl jinou cenu povolenek. Zarybnění šlo navíc za jihočeským rybářským svazem. Jelikož na Orlíku není žádné omezení co do počtu ulovených ryb, někteří rybáři tam nachytají 40 až 50 kilo candátů, 150 kilo kaprů ročně. Za povolenku zaplatili třeba 1800 korun a ryb nachytali až v hodnotě 50 tisíc. V loňském roce byly ryby a docházky na jihočeské povolenky vyčísleny na šest milionů korun, za každého rybáře Jihočeský územní svaz doplatil 1500 korun. Bojovali jsme za to, aby se na Orlíku zrušila platnost povolenek jednotlivých územních svazů a přiklonili jsme se k tomu, aby na Orlíku platila jedna celosvazová povolenka. S tou lze na Orlíku neomezeně chytat candáty, kapry i štiky,“ řekl Jiří Marek.

Připustil, že zneplatnění jihočeských povolenek pro Orlík se nejvíc dotklo písecké a milevské organizace, kteří na Orlík hodně jezdí. Pokud by se nezavedla povinná celosvazová povolenka za 3150 korun, hradili by jihočeskou územní povolenku za 2200.

Místopředseda milevské organizace Zdeněk Pinc podotkl, že celostátní Rada ČRS nebyla v tomto rozhodnutí jednotná, hlasovalo se 8:7 a zrovna jihočeský svaz byl pro zavedení celosvazových povolenek na Orlíku. „Revír je tu dobře zarybněný, všichni sem rádi chodí a meziročně se pro nás povolenka na Orlík citelně zdražila,“ upozornil Zdeněk Pinc.

V Lipně se přemnožili sumci, mizí candáti
Jednatel Marek pohovořil také o situaci na Lipenské přehradě, která mezi vyjmenovanými vodami s povinnou celosvazovou povolenkou není. Lipno má zase jiný problém.

„Zdálo se, že se z lipenské nádrže ztrácí candát a kapr. Pracovníci Akademie věd tam proto prováděli na žádost krajského úřadu testy a kontrolní odlovy. Akademici potvrdili vysoký výskyt sumců. Ti se tam nevysazují a přesto byly uloveny kusy v délce 200 i 230 centimetrů. Sumci ale mají vliv na ztrátu candáta. Kamerovým sledováním se potvrdilo, že candáty mlíčňáky, kteří hlídají hnízdo s nakladenými jikrami, žerou sumci a ostatní ryby pak sežerou jikry z hnízda,“ popsal Marek.

Podle něj se tu neblaze projevuje systém Chyť a pusť. „Dřív se oceňovali rybáři, kteří dokázali na povolenku nachytat za sezonu 200 nebo 300 kilo ryb. Dnes se rybář na břehu s trofejní rybou půl hodiny fotí, pak ji hodí do vody a ta uhyne. Loni jsme takhle zakopávali patnáct poškozených uhynulých sumců. Uloveného sumce by měli rybáři zabít a vyudit a ne házet zpátky do Lipna,“ apeloval jednatel Marek.

Filozofie rybářů se podle něj mění. Ryba jako součást obživy se dostává do pozadí. Někdy od rybářů slýchá: „Mám doma kuchyni za půl milionu, to by mě manželka hnala, kdybych jí tam přišel kuchat ryby. To je radši pustím.“
V letech 2017 a 2018 byl výtěr candáta na Lipně rekordní, byly tam dobré podmínky i pro okouna. Přemnožení sumců v posledních letech však vede k úbytku candáta, sumec se candáty živí z 20 procent. Candáti, kteří se jinak živí i menšími korýši požírajícími sinice, pak v přírodním řetězci lipenské vody schází.

Dvě ryby a odejít od vody?
Kritika zavedení nových podmínek rybářského řádu u jihočeského územního svazu zaznívala i od dalších členů. Hodně jim vadí letos zavedené opatření, že při přisvojení druhé ryby z vyjmenovaných druhů, kterými jsou kapr, amur, štika, bolen, candát a sumec, končí pro rybáře denní lov. „Jaký to má smysl? Jedeme třeba tři rybáři jedním autem sto kilometrů k vodě, jeden z nás chytí dvě ryby a pak tam bude sedět u vody a čekat na ty ostatní? Proč si nemůže ke dvěma chyceným kaprům nachytat třeba ještě cejny do udírny? Zejména, když se zvedly ceny povolenek,“ ozývalo se.

Jiří Marek oponoval: „Stávalo se, že rybář přišel ráno, zapsal dva kapry, a odpoledne přišel s tímto zápisem chytat znovu. Tomu mají za cíl nová pravidla zabránit. Slušných rybářů se to nemůže dotknout.“ „Nechápu, proč musím po zapsání dvou ryb odejít od vody a nemůžu pokračovat systémem Chyť a pusť,“ vyjádřil se hospodář milevské organizace Jaroslav Panoch.

Jiří Marek obhajoval i limit ulovených kusů ryb na jednu povolenku, což musí rybáři řádně zapisovat. Na všech revírech Jihočeského územního svazu platí limit 50 kusů ponechaných ryb pro všechny druhy povolenek, i celostátních a celosvazových. Nově byl zaveden maximální limit 20 kusů dravců na jednu povolenku a 50 kusů lososovitých ryb na jednu pstruhovou povolenku. Po vyčerpání limitu musí rybář zakoupit povolenku novou. Podle Jiřího Marka úlovky nad 50 kusů netvoří ani dvě procenta ročních úlovků všech rybářů, čili se opatření drtivé většiny rybářů nedotkne.
Mezi členy ale zazníval názor, že centrální svaz včetně jihočeského se jen snaží vyhnat rybáře od vody a poukazovali na představitele svazu, kteří místo služby pro vlastní členy organizují lovy pro cizince. „Stát nám dává tekoucí vody k dispozici zadarmo a očekává, že budeme dobře hospodařit,“ zdůraznil milevský místopředseda Pinc.

Účastníci milevské konference jednomyslně odhlasovali, že požadují zrušení nového opatření Jihočeského územního svazu, kterým musí rybář po ulovení dvou kusů vyjmenovaných ryb odejít od vody. Podle zákona totiž může rybář v jeden den nachytat sedm kilogramů, z toho dvě užitkové ryby. Rybářům jde o to, aby pak mohli do zákonem stanovené váhy chytat jiné ryby.

Místopředseda Pinc poté poděkoval za práci výboru. „Děláme to proto, abyste měli co nejlepší sportovní vyžití u vody,“ řekl. Součástí konference bylo také ocenění zasloužilých členů. Nejvyšší – zlatý odznak Českého rybářského svazu, převzal dlouholetý jednatel milevské organizace Zdeněk Herout.

Ocenění členové milevské organizace

Odznak ČRS za dlouholeté členství převzali:
Pavel Hrych, Karel Diňa, Petr Řezba, Štěpán Šot, Jaroslav Chlupáček, Jan Týla, Josef Bartoň, Jan Dvořák, Jiří Tejnecký, Václav Pouch, Miloš Samohýl, Bohumír Starý

Stříbrný odznak ČRS:
Jiří Pišvejc

Stříbrný odznak 2. stupně:
Václav Hlinomaz

Zlatý odznak ČRS:
Zdeněk Herout