A co se tedy ve Slavonicích dělo? Německý tank první třídy Panzerkampfwagen I shořel při útoku na řopík na bojišti. Československá armáda Němce vytlačila zpět za hranice. Situaci nám ale dějiny diktovaly jinak. Protektorát Čechy a Morava, to už je ale jiná kapitola.

Střet s henleinovci na hranicích

Celému popisu boje o řopík předcházela ukázka střetnutí československých stráží obrany státu. Právě ony byly v první linii a musely s henleinovci v bílých ponožkách, ordnery, bojovat. Češi to měli těžké, ale zvládali to. I s pomocí zbraní v ruce. Právě sudeťáci byli ti, co československému národu s Konrádem Henleinem v čele škodili – Freikorps, sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze.

Jiří Duchoň, hlavní organizátor tradiční vojensko-historické akce zvanou Přepadení řopíků Slavonice, k tomu řekl: „Letos se již jedná o 22. ročník. Cílem celé akce je ukázat lidem samozřejmě ty bunkry. A jak to tady tehdy v roce 1938 vypadalo. K válce tu nikdy nedošlo, tak bychom chtěli dát lidem šanci vidět, jak by to vypadalo.“ Jiří Duchoň dodal, že se akce účastní zhruba 80 uniforem. A do akce byly zapojeny tři řopíky.

Akci chválí starosta Slavonic

„Z mého pohledu i našeho města je to akce velice vítaná. Svým obsahem ke Slavonicím každopádně patří. Přeji všem návštěvníkům, aby se jim líbila. A my ji budeme každopádně podporovat,“ okomentoval historickou vzpomínku na rok 1938 starosta Slavonic Hynek Blažek.

Přehlídka boje o řopík se líbila také rodině Michaela Malenikové ze Suchdolu nad Odrou z Moravskoslezského kraje. „Jsme tady kousek na dovolené a moc se nám tu líbí. Přijeli jsme s manželem Romanem a dcerou Karolínou, ta se nerada fotí. Viděli jsme na akci reklamu a historii máme rádi. Tak si to jdeme oživit,“ sdělila Michaela Maleniková.

Československé opevnění proti Wehrmachtu tvořila důmyslná soustava těžkých a lehkých pevnůstek budovaných v letech 1935–1938, známá též jako Benešova linie. Před druhou světovou válkou bylo do konce září roku 1938 na území Československa postaveno téměř 10 000 objektů lehkého opevnění, přes 9 100 typických řopíků.

K přímé obraně československé hranice nakonec kvůli mnichovské zradě nedošlo. Linie měla zastavit nepřítele do mobilizace a příchodu spojenců. Francie s Anglií nás ale zradily, po osudném 30.září 1938 bylo jasné, že na pomoc nepřijdou. Zůstali jsme tenkrát proti Německu sami.