O aktuálních dotačních možnostech hovořil předseda představenstva společnosti Garanta CZ Martin Kundrát, který přiblížil dotační možnosti pro výrobce potravin. Vedoucí odboru kontroly na Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Táboře Roman Knop seznámil s legislativními změnami v oblasti výroby a prodeje potravin. Vedoucí Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů FZT JU Pavel Smetana představil systém hodnocení potravinových surovin a výrobků. Představitelka odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje Petra Martínková informovala o aktuální situaci na Jihočeském e-tržišti. Na závěr vystoupil finalista televizní soutěže MasterChef a ambasador 20. ročníku soutěže Chutná hezky, jihočesky Pepa Nemrava a s pozorností všech přítomných mluvil o využití lokálních surovin pro přípravu tradičně i moderně pojatých jihočeských receptů.

Ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná setkání zahájila a hovořila o některých aktivitách na podporu jihočeských producentů kvalitních potravin. Představila internetovou produktovou mapu i mapu agroturistickou, na kterých zájemci najdou lokace specifických výrobků.

Na konferenci zavítal i ministr zemědělství České republiky Martin Šebestyán a ocenil aktivity Regionální agrární komory Jihočeského kraje, která podporuje lokální producenty a uplatnění regionálních surovin na trhu. Vyzdvihl také fungující platformu Jihočeské e-tržiště, která je velkou inspirací pro celou republiku, protože prioritou je podpora regionálních potravin a místních producentů. Současně zmínil, že ministerstvo zemědělství má ambice, aby do dvou let 65 procent surovin ve veřejném stravování tvořily lokální produkty. S ministerstvem pro místní rozvoj proto chtějí vytvořit metodiku zadávání veřejných zakázek tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo.

Finance na podporu producentů

Martin Kundrát následně přiblížil dotační možnosti pro producenty a výrobce potravin. Strategický plán společné zemědělské politiky cílí na investice do zpracování zemědělských produktů prostřednictvím dotací. Dotace se odvíjí podle velikosti podniku, základ dotace tvoří třicet procent nákladů, pro malé zemědělce se může navýšit o dalších deset. Žádat je možné na technologické investice, na nářadí, stroje, rekonstrukci, oplocení, vybavení laboratoří a další. Uznány mohou být i vedlejší výdaje, jako jsou čistírny odpadních vod, zřízení prodejních stánků, automatů i na dopravní prostředky, budování minimlékáren nebo bouráren masa.

Podporovány budou i projekty na inovace na zpracování výrobků, o které zažádají výrobci ve spolupráci s výzkumnou školou nebo ústavem. Dotace muže být až šedesát procent. Žádosti je možné podat na zcela nové produkty a potraviny nebo významně vylepšené stávající produkty.

Lze žádati i dotace na investice do nezemědělských činnosti, kdy má subjekt příjmy ze zemědělské prvovýroby a zároveň chce zpracovávat výrobky, zde se pohybují příspěvky v řádu 25-30 procent.

Další variantou financování je bezúročný úvěr s nulovým úrokem od České národní banky na nákup inovačních zařízení a technologií. Dotace dosahuje do výše padesáti procent, druhou polovinu musí pokrýt finance od jiných komerčních bank.

Do zpracování žádostí o dotace jsou zapojeny Místní akční skupiny, což jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy. Spolupracují na rozvoji venkova a disponují rozpočty pro jeho rozvoj, jde o menší rozpočty pro menší žadatele. Jsou soustředěné v databázi na webových stránkách www.mistniakcniskupiny.cz, kde dotační výzvy pro jednotlivé oblasti zveřejňují. Tam si zájemci z jednotlivých oblastní mohou najít, jaké dotace jsou aktuální.

Kontroly provozů jsou nezbytné

Vedoucí odboru kontroly na táborském inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce Roman Knop upozornil na nové kompetence v oblasti dozoru nad veřejným stravováním. Inspekce nově kontroluje restaurace, kavárny, bary a další provozovny společného stravování, přičemž ročně provede kolem 45 tisíc kontrolních vstupů. Přibližně deset procent z nich vykazuje nedostatky. Kontroly jsou plánovány na základě analýzy rizik, předchozích zkušeností, požadavků Evropské komise i mimořádných kontrolních akcí. Podle Knopa však většina regionálních producentů pracuje správně, a proto mohla být v regionu snížena frekvence kontrol. Zdůraznil také, že odpovědnost za správné fungování provozoven nesou především jejich majitelé a provozovatelé, kteří si mohou sami nastavit výrobní procesy tak, aby odpovídaly legislativním požadavkům.

Legislativní změny v označování

Ve svém vystoupení se věnoval také aktuálním změnám v potravinářské legislativě. Připomněl například nové označování marmelád a džemů, kdy po změně evropských pravidel mohou být oba názvy používány volněji a pojem marmeláda nemusí být pouze z citrusů. Zmínil také přesně definované rozdíly mezi mléčnými a rostlinnými produkty nebo pravidla pro označování džusů, nektarů a nápojů podle podílu ovocné složky. Upozornil, že častým problémem bývá klamání spotřebitelů, například záměna rostlinných a živočišných tuků, nesprávné používání chráněných označení původu, záměny mas či nesoulad cen na regálech. Významným tématem jsou podle něj také vína, kdy dochází k vydávání dovážených vín za moravská.
Roman Knop otevřel rovněž problematiku psychoaktivních látek, zejména kratomu. Připomněl, že prodej těchto látek je zakázán osobám mladším osmnácti let, protože jejich účinky nejsou dostatečně ověřeny. Inspekce podle něj řeší případy pochutin obohacených psychoaktivními látkami či výrobků s nejasným původem a dávkováním. Kontroly navíc opakovaně odhalily výrazně vyšší obsah účinných látek, než uváděli prodejci. Připomněl také projekt Potraviny na pranýři, který zveřejňuje nevyhovující provozovny a problematické výrobky.

Vedoucí Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů FZT JU Pavel Smetana následně představil výzkumné aktivity fakulty. Odborníci se zde zabývají například složením různých druhů masa a potravinářských výrobků, optimalizací receptur, chovem včel či zpracováním rostlinných produktů. Fakulta se věnuje také inovacím v oblasti fermentace, například fermentaci česneku, na kterou má patent, nebo využití cibulových slupek a černého bezu ve zdravotnictví a potravinářství. Výzkum se zaměřuje i na obsah zdraví prospěšných látek v potravinách a zemědělských produktech.

Jihočeské e-tržiště je vzorem

Petra Martínková přiblížila současnou situaci na Jihočeském e-tržišti. Velmi významným prvkem podpory producentů je Jihočeské e-tržiště, což je společný projekt Jihočeského kraje, Regionální agrární komory Jihočeského kraje a jejího projektu Chutná hezky. Jihočesky, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj. Cílem projektu je vytvořit prostor, který bude fungovat na stejném principu jako byla osvědčená tržiště, kde naše babičky a maminky nakupovaly zdravé místní potraviny. Přispívá k tomu, aby jihočeští producenti, bez ohledu na objem výroby, mohli nabídnout své produkty školám ve svém okolí přímo bez zprostředkovatelského velkoobchodu, který mnohdy nutí výrobce snižovat cenu na úkor kvality.

Nabídku tvoří 2528 výrobků od masa, cibuli, brambory, ovoce. Do projektu se zapojují školní jídelny, v pilotním roce jich bylo 35, dnes jich je 50, z toho 20 obecních, dvě samostatné, ostatní zřizované krajem. Oproti loňskému roku se počet objednávek zdvojnásobil. Z původního obratu šesti milionu stoupl vloni na 12 milionů a letos bude překonán, dosáhne minimálně 13 milionů.

Tradiční kuchyně inspiruje moderní gastronomii

Tradiční jihočeská kuchyně vychází z toho, co region nabízí – z rybníků, lesů, polí i farem. Právě díky nim se podle Pepy Nemravy v místní gastronomii výrazně uplatňují houby, borůvky nebo zvěřina. Nezastupitelné místo mají také brambory, zelí či kroupy.
Jihočeská kuchyně byla vždy postavena na jednoduchých, dostupných a sezonních surovinách. Typickým příkladem je kulajda, tradiční polévka z hub, brambor, kopru a vajec. Právě z obyčejných ingrediencí dokázali naši předkové vytvořit jídla s výraznou chutí a charakterem. Dnes se tyto recepty stále častěji přesouvají do moderní gastronomie, kde získávají nový rozměr.
Významnou součástí jihočeské gastronomie jsou samozřejmě ryby. Nejčastěji kapr a pstruh, ale také candát nebo štika. Přestože spotřeba ryb v českých domácnostech není stále příliš vysoká, šéfkuchaři se je snaží představovat v moderní a atraktivní podobě.
Moderní gastronomie dnes využívá tradiční suroviny novým způsobem. Houby se například zpracovávají do houbového prachu, který pokrmům dodává intenzivnější aroma. Obyčejné bramborové placky mohou nahradit klasické krokety a dodat jídlu originální charakter. Také tradiční bramboračka už nemusí být pouze hutnou polévkou, ale může získat podobu jemného krému.
Významné místo má v jihočeské kuchyni kysané zelí, jedna z nejdůležitějších regionálních fermentovaných surovin s vysokým obsahem vitamínů. Typickou specialitou jsou také kapří hranolky, jejichž receptura je už více než třicet let dokonce chráněna jako jihočeský patent.
Současné trendy zároveň stále více podporují lokální produkci a přímou spolupráci s farmáři. Koncept od farmáře rovnou na talíř stojí na čerstvosti, kvalitě i menší ekologické stopě. Zákazník dnes často chce vědět, odkud pochází maso na řízek nebo kdo vypěstoval zeleninu, kterou má na talíři.
Nevýhodou lokální gastronomie může být vyšší cena nebo omezená sezónní nabídka. Na druhou stranu právě kvalita, autenticita a poctivé suroviny jsou tím, co dává moderní jihočeské kuchyni její jedinečný charakter.