Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka

Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka
Zobrazit galerii (9)
Zub času, šumavské kopce ani déšť nezastavily legendární aerovky. Po stopách Klostermanna vyrazily z Vimperka

VIMPERK – Třetí květnový víkend se areál Vodník ve Vimperku opět proměnil v místo setkání milovníků prvorepublikových automobilů značky Aero. Víkendová akce nazvaná Po stopách Klostermanna letos napsala svůj třetí ročník. Šumavský sraz si mezi sběrateli i nadšenci získává stále větší oblibu. Za organizací stojí především Luboš Smola, vášnivý sběratel vozů Aero, srdcař a jeden z nejaktivnějších členů klubu. Zázemí celé akci poskytuje strojírenská firma SAK Vimperk.


Do Vimperka letos dorazilo přes čtyřicet majitelů historických vozů Aero a sraz už dávno překročil hranice regionální akce. Každým rokem přijíždí více zahraničních účastníků a setkání tak získává mezinárodní rozměr. Účastníci byli ubytováni částečně v místních hotelích a část také v chatkách kempu Vodník. Organizaci třetího ročníku měl už tradičně na starost Luboš Smola, který je vášnivým sběratelem vozů značky Aero, ale i jako většina návštěvníků obdivuje prvorepublikovou etapu. „Přitahuje mě první republika, tak jsem chtěl prvorepublikové auto. Přes kamaráda se mi povedlo sehnat aerovku 662, to je jedna z těch nejmenších,“ vzpomíná Smola na svůj první vůz do sbírky.

Podle organizátora přijíždějí příznivci značky z celé republiky. „Máme i kategorii putovní pohár, ten získal pán, který přijel po vlastní ose z Lokte,“ doplňuje Smola.

Téměř stoletá pětistovka z Českých Budějovic

Z jižních Čech dorazil s manželkou do Vimperka také Jan Soukup z Českých Budějovic. Sympatický seniorský pár přivezl svou Aero 500 z roku 1929, která už v pátek odpoledne statečně zdolávala šumavský terén v nadmořské výšce okolo 700 metrů. Jan Soukup je třetím majitelem vozu a vlastní jej už od roku 1968. Velký zájem mezi účastníky vyvolal příběh, jak tento klenot získal. Auto se k němu dostalo přes prvního majitele, kterým byly Jihočeské elektrárny, a následně přes rodinu řídícího učitele.

„Věřím na intuici, která mi říkala: jeď se tam podívat. Ve skutečnosti pan řídící byl po smrti a otevřela mi jeho dcera, která prohlásila: ‚To jsem ráda, Honzíku, že můžu tatínkovi splnit poslední přání.‘ Já jsem v tu chvíli znehybněl,“ vzpomíná Soukup na okamžik, kdy si vůz přijel prohlédnout.

Ani v důchodovém věku nenechávají Soukupovi svůj historický poklad odpočívat v garáži. Ročně s téměř stoletým automobilem najedou kolem pěti tisíc kilometrů. Nejvíce zážitků prý přinášejí právě horské silnice na Šumavě, kde se starý vůz musí vypořádat s prudkým převýšením a omezeným výkonem motoru. „Když to nejde popředu, tak to vycouváme nebo popotlačíme,“ dodává s úsměvem Jan Soukup.

Šumavou v Klostermannových stopách

Sobotní program pokračoval za neustávajícího deště vyjížďkou z Vimperka do muzea Karla Klostermanna v Srní, kde si účastníci srazu prohlédli expozici o životě šumavského spisovatele. Odtud kolona historických vozů pokračovala přes Kašperské Hory na Javorník, kde stojí rozhledna nesoucí Klostermannovo jméno. Téměř devadesátikilometrová trasa, rozdělená do tří etap, nakonec dovedla příznivce vozů Aero zpět do Vimperka. Zde proběhlo předání pamětních listů a následovaly dlouhé debaty sběratelů o zážitcích s jednotlivými exempláři.

Aero: Lidové auto první republiky

Automobilka Aero vznikla v Praze v roce 1919 původně jako výrobce letadel. Během první republiky se však proslavila také výrobou malých cenově dostupných automobilů pro střední vrstvy obyvatelstva. Vozy Aero se vyráběly v letech 1929 až 1947 a díky své jednoduchosti, spolehlivosti a nízkým provozním nákladům si získaly velkou popularitu.Podle registru Aero Car Club Praha bylo před zhruba dvěma lety evidováno 1 025 vozů Aero v Česku a na Slovensku a dalších 192 vozů v Německu, Holandsku, Rakousku, Švédsku a Norsku. Celkem tak v Evropě existuje přibližně 1 217 registrovaných a dochovaných pojízdných vozů této legendární značky a drtivá většina zůstává na rodném území Česka a Slovenska.

Nejznámějším modelem se stalo Aero 30, elegantní auto vyráběné od roku 1934. Oblibu si získalo nejen moderním designem, ale také nízkou spotřebou a lehkou konstrukcí, do níž automobilka promítla zkušenosti z letecké výroby. Po druhé světové válce však výroba automobilů skončila a společnost Aero se znovu plně zaměřila na letecký průmysl, ve kterém působí dodnes.

Historické vozy Aero tak znovu dokázaly, že ani šumavské kopce, vytrvalý déšť či zub času nedokážou tuto legendární značku uvrhnout v zapomnění.

 

Martin Rakouš
Martin Rakouš

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.