„Důvodem návrhu zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení na střední školy je fakt, že stále narůstá procento studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. Podle úvodních propočtů by se stanovená hranice týkala pouze 10 procent uchazečů, kteří nevyhoví minimálním požadavkům u příjímacích zkoušek na střední školy. Zavedení se předpokládá od roku 2020 pro víceletá gymnázia a následně pro všechny ostatní školy od roku 2022,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák. „Nechceme nikomu upírat právo na vzdělání, maturitu si mohou na nástavbovém studiu udělat i absolventi učebního oboru. Zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení povede ke zkvalitnění výuky a nepochybně zvýší motivaci žáků základních škol lépe se na vstup na střední školu připravit,“ dodal Vondrák.

Kraje nyní také nemají žádnou možnost, jak ovlivnit vznik nových oborů a přijímání žáků na soukromé střední školy. Navrhované opatření by pomohlo tomu, aby se nahodile vzniklé obory s atraktivními názvy, ale obtížným uplatněním absolventů v praxi, nepřeplňovaly zájemci o studium. Přímo na středních školách ale nadšení z tohoto návrhu zřejmě panoval nebude.

Co na to ředitelé škol?

Ani ředitel milevského gymnázia Petr Barda není pro. „Ze zkušenosti vím, že jedno gymnázium v regionu se pokusilo takovou hranici stanovit a muselo od toho upustit. Ozývají se hlasy, že to je diskriminační. Myslím, že by byl problém nastavit tu správnou hranici, za níž by se už zájemci na střední školu nedostali,“ řekl Petr Barda.

Debata se samozřejmě týká kvality současného vzdělání. Na otázku, zda se na milevské gymnázium dostanou i trojkaři nebo dokonce i někdo se čtyřkou na základní škole, Petr Barda odpověděl: „S trojkou se k nám zájemci ještě dostanou. Trojka z jedné základní školy se ale nemusí rovnat trojce z jiné školy. Musím říct, že tu byl i případ chlapce, který přišel ze základní školy se čtyřkou, kterou měl ale úplně z jiných důvodů, než že by postrádal studijní předpoklady. U nás studuje úspěšně v maturitním ročníku. Srovnání přináší státní maturita a v té naši studenti nemají problémy. Loni odmaturovali všichni, letos neprošla jedna žákyně,“ dodal Petr Barda na vysvětlenou, proč by brány zájemcům o středoškolské vzdělání striktně nezavíral a zajímala by ho spíš přidaná hodnota, kterou škola studentům poskytne, než se dostanou do celostátního maturitního srovnání.

Ředitelka Střední zdravotnické školy v Táboře Jana Jandáčková říká: „Máme o této iniciativě zatím jen velmi málo informací. Moc by záleželo na tom, jaká ta limitní hranice bude. Loni už poprvé jednotné přijímací zkoušky na střední školy byly a určité kvalitativní oddělení uchazečů to ukázalo. My určitě nepřijímáme každého, zájemců o studium máme dostatek. Děti se čtyřkami se k nám nedostanou, s trojkou ze základní školy to nevylučuji, protože není trojka jako trojka.“

Ředitel Střední odborné školy ekologické a potravinářské ve Veselí nad Lužnicí Ladislav Honsa takové opatření vůbec neschvaluje. „Nevím, co všechno by nám stát chtěl ještě určovat a proč by měl omezovat pravomoci ředitelů škol. Nehodnotím takový krok dobře a myslím si, že to je omezování žáků ve výběru školy. Vyřadit uchazeče na základě výsledku jednoho testu je krátkozraké. U nás se přihlíží nejen k výsledku přijímacího testu, ale také k průměru ze základní školy, který musí být do 1,90, a započítáváme i úspěšnost na olympiádách. Jsou ale děti, které přijdou s horšími známkami a pak u nás studují úspěšně, jiné to mají zase naopak,“ soudí Ladislav Honsa, že jedno měřítko by nebylo objektivní. Na otázku, které děti by měly tedy chodit do učebních oborů, jestliže střední školy jsou ochotny přijmout téměř všechny, ředitel veselské školy řekl: „O to by se měly starat podniky, aby nabídly rodičům během učebního oboru podporu a přilákaly žáky do profesí, které potřebují. Duální systém, kde učňovské školy spolupracují s podniky, dobře funguje v Rakousku i Německu, nevidím důvod, proč by u nás nemohl fungovat také.“

Na problém, který chtějí hejtmani řešit – totiž že značná část studentů středních škol u maturity nakonec neuspěje, už ale hledají lék někteří poslanci ve sněmovně. Navrhují nároky státní maturity zmírnit.

A co na to rodiče i ostatní veřejnost?