Po založení budějovického Samsonu Hanzal se svou partou kraloval krajské lize, a když po dvou titulech tým rozpustil, nabídl své služby Hluboké. Rytíři vycítili šanci. Příležitost, která se neopakuje, chytili za pačesy a v čele s hvězdnou posilou po bezmála dvaceti letech znovu dosáhli na titul. Po něm Hanzalův příspěvek slábl. Další rok se připojil k mužstvu se zpožděním, přesto z toho bylo opět finále a v něm tentokrát porážka s Milevskem, natěšeným zabojovat o druhou ligu. Do třetice Martin Hanzal jediným startem tuto etapu doznívající kariéry symbolicky uzavřel.

V derniéře nastoupil 23. ledna na Hluboké proti Veselí nad Lužnicí a vyrovnávacím gólem na 3:3 poslal týmy do prodloužení. „Spíš šlo o to naposled nastoupit v Kuki aréně, protože se pak měla bourat, a můj kluk mě ještě chtěl vidět, tak jsem se pokusil jeden zápas odehrát,“ vysvětluje Martin Hanzal. Do vyřazovací části už nezasáhl. „V play off pak byla možnost, ale malá, už jsem tak nějak byl rozhodnutý, že je konec,“ vrací se Hanzal ke čtvrtfinále s Krumlovem. Čekalo se, zda bývalý hráč NHL přece jen nenaskočí do rozehrané série a nezmění poměr sil. Nestalo se a Hluboká po zlatu a stříbru tentokrát zůstala bez medaile. Hanzal potvrzuje, že v hráčské roli se na led nechystá: „Už to bude beze mne. Určitě.“

Oficiální rozlučku neplánuje

„Jako rozlučku jsem to bral loni v létě, kdy se nám s klukama povedlo dostat sem na zápas v Budvar aréně hráče z NHL, kteří jsou z jihu, ať to byl Venca Prospal, Michálkové, Jiřina, Kotel… Sešlo se nás tady hodně, přijeli i další kluci odjinud, Rosťa Klesla, Vrbata a hrálo se proti fotbalistům Real To Praha. Tak to byla taková moje rozlučka,“ pojal Hanzal exhibici jako další milník, po němž cítil, že nadešel jeho čas. A v náznacích prý se tak i ve svém okolí vyjadřoval. „Trochu jo, trochu ne… Ale já si na to moc nepotrpím, abych se tady loučil a vyhlašoval, že končím s hokejem,“ ujišťuje. Po dvou finálových účastech tentokrát Hluboká vypadla už v prvním kole, Hanzalův comeback se nekonal. „S Bělmou (manažerem Petrem Bělohlavem, pozn.) jsem to řešil, volali jsme si před sezonou a říkal jsem, že do Vánoc určitě nebudu. Po Novém roce věděl, že už to k tomu nebude, a když nastal ten poslední zápas, byla to možnost rozloučit se s Kuki arénou, a aby mě kluk viděl naposled hrát,“ ohlíží se za derniérou Martin Hanzal.

O motivaci prý nešlo, v denním rozvrhu prezidenta mládeže Motoru už na vlastní hraní nezbýval prostor. „Když se věnuješ mládeži, je to každodenní práce. Do toho mám svoje záliby. Mám rád rybaření, takže jsem skoro furt na rybách, a když se oteplí, jezdím rád na motorkách. Tohle všechno skloubit dohromady a ještě chodit dvakrát v týdnu po večerech na tréninky, do toho o víkendu na zápas, to už jsem fakt nestíhal. Motivace by ještě byla, abych se hýbal, ale časově už to nešlo skloubit dohromady,“ říká Martin Hanzal a odmítá, že by za koncem stály chronické potíže s operovanými zády, kvůli kterým předčasně zamával NHL a opustil vrcholový hokej. „Záda drží. Samozřejmě, že kdybych hrál, začalo by se to pak ozývat, a třeba loni v play off už taky bolela. Každý rok v play off. Začnou záda, přidají se třísla a navaluje se to na sebe… Takže letos už jsem do toho nešel, jak z časových důvodů, tak možná i kvůli zádům, i když to není tak, že by mě zrovna bolela,“ prohlašuje bývalý reprezentant.

Na Hluboké se objevil ještě 7. února na autogramiádě, při akci spojené s loučením se starým zimním stadionem, na jehož místě vyroste moderní hala. „Tyhle akce beru z mé pozice jako povinnost. Když se koná takováhle akce, anebo charitativní zápas, aby se vybralo na dobrou věc, tak tam pokaždé rád přijedu, když můžu. Ať jsou to veteráni, něco bylo v Praze nebo se hrálo v Pardubicích, to jsou krásný akce pro dobrou věc, a když dostanu pozvánku, rád si přijedu zahrát,“ ubezpečí Hanzal, že když půjde o víc než hokej, budou mít fanoušci ještě možnost spatřit ho na ledě.

Táta Hanzal bude sledovat syna

O to víc nyní bude prožívat hokejové bitvy z pozice táty, protože Hanzal junior nastupuje za starší žáky Českých Budějovic. Ti si letos doma proti Kladnu nechali postup do finále soutěže uniknout mezi prsty, když nezvládli třetí část, v níž pětkrát inkasovali. „Mohli ten zápas uhrát, byla škoda, že v poslední třetině dostali tolik gólů. Ale to prostě k hokeji patří, tak to je,“ konstatuje s nadhledem šéf mládeže. „Pro kluky je to zkušenost, strašně je to posílí a příští rok si budou chtít na medaili sáhnout, když letos skončili čtvrtí. Tvrdím, že takové prohry z nich do budoucna udělají silnější a lepší hokejisty!“ je přesvědčen Martin Hanzal a přiznává, že doma bylo po kladenské lekci smutno. „Bylo hodně slziček. Za mne je zase krásný, že to kluky baví, zajímá a nebylo jim jedno, že skončili čtvrtí. V tomhle věku hokej opravdu žerou a tak strašně je baví, že pro něj udělají cokoliv. Že byl konec nešťastný, to k tomu sportu patří,“ uzavírá z pozice rodiče Martin Hanzal.

Písecký rodák má za sebou pohádkovou kariéru. Po odchodu za moře zářil jako nováček ve WHL. Na mistrovství světa hráčů do 18 let se dostal do all – star týmu, později v NHL odehrál 673 zápasy a za Phoenix (později Arizonu), Minnesotu a Dallas dal celkem 126 gólů. Reprezentoval Česko na Světovém poháru i olympijských hrách. Poslední velký kontrakt podepsal v Dallasu, a když kvůli vleklým problémům se zády ukončil profesionální kariéru, sbíral v krajské lize jako hráč Samsonu a Hluboké průměrně víc než tři body na zápas.