„Plukovník Jurčuk ze Svazarmu, aktivní motoristé Miroslav Čapek, Jaroslav Lácha, Jaroslav Ulč a Josef Předota. To je pět mužů, kteří v létě roku 1968 stáli za založením Prácheňského automotoklubu. Impulsem bylo, že stále pokračovala výroba automobilů Škoda 1000 MB a jejich majitelé si mezi sebou potřebovali předávat zkušenosti s provozem a opravami. Jako první tak vlastně vznikl klub Škoda 1000 MB,“ vzpomíná na prvopočátky spolku Stanislav Venclík.

Vladimír Kotmel pak přišel s nápadem vybudovat v rámci Svazarmu svépomocnou dílnu na opravy aut. Vedení Svazarmu s tím nemělo problém a souhlasilo s vypracováním projektu a se zajištěním peněz na stavbu. „Všechny papíry jsme v roce 1970 měli pohromadě,“ říká Stanislav Venclík a pokračuje: „Výstavbu objektu jsme nezadali firmě, ale kompletně jsme ji vybudovali sami. Tedy členové automotoklubu. Odpracovalo se kolem 18 tisíc brigádnických hodin. Vše řídil a koordinoval autor nápadu Vladimír Kotmel.“ Na výstavbu bylo vyčleněno 600 tisíc korun.

Během stavby se klub rozšířil o další značkové kluby, třeba o Škodu 100, Škodu 120, trabanty, wartburgy, žiguli, olcity, fiaty či moskviče. Členové Prácheňského automotoklubu konečně mohou nechat vytisknout pozvánky na slavnostní otevření své nové budovy na Volyňské. Píše se 7. červenec 1972. Pro Strakonice to byla událost. Informovaly o tom místní média a dokonce přijela i Československá televize.

Automotoklub zaměstnal stálého mechanika na opravy aut. Měl ranní směnu, odpoledne mohli do dílny zavítat řidiči, kteří si chtěli opravy na autě udělat sami. Ovšem za poplatek. „Dílna byla plně vybavena a nabízela řadu služeb. Zájemci si tady mohli objednat stříkání dutin aut ochranným nátěrem, seřizování motorů diagnostickým zařízením Paltest, vyvažování penumatik či stříkání barvou celého automobilu. Pořádali jsme také jízdy zručnosti na parkovišti podniku ČZ, v zimě školy smyků na polním letišti u Přešťovic, společně s policií jsme prováděli kontroly tachometrů a připravovali burzy náhradních dílů. Provoz dílny skončil po sametové revoluci v roce 1990, když se zrušil Svazarm,“ uvedl Stanislav Venclík.

Prácheňský automotoklub po pádu železné opony o svou vlastnoručně vybudovanou budovu nepřišel, jak se v mnoha případech stávalo. Členové ovšem museli řešit problém. Co s ní? Po několikaměsíčním jednání se rozhodlo, že se objekt bude pronajímat. „A pronajímáme jej dodnes. Jsem velmi rád, že se sem po letech vrátila i dílna na opravy automobilů a pneuservis,“ dodává Stanislav Venclík. Automotoklub, jak předseda poznamenal, není v žádném případě uzavřená společnost. Je přístupný všem. Nejen těm, kteří vlastní veterány. Veškeré informace dostanou případní zájemci každou středu od 12 do 15 hodin v kanceláři na Volyňské.