Jak vás testování bezpříznakových obyvatel napadlo? Je to inspirace ze zahraničí?

Lidé s lékařským vzděláním se o této možnosti baví a ve světě už se to dělá. Například na Islandu shromáždili tato data a vypadá to, že na jednoho člověka s příznaky připadá jeden člověk bez příznaků. Je proto možné, že řada lidí už nemoc Covid-19 prodělala. Je strašně důležité to vědět, protože z počtu nakažených se pak počítá takzvaná smrtnost. Tato data také mohou naznačit, jaká opatření zabírají. Nelze vést boj s koronavirem jako s neznámým božstvem, kterého se bojíme a o kterém nic nevíme. Testováním můžeme zjistit, kdo už nemoc prodělal a má vytvořenou silnou imunitu. U nás zatím taková studie není a vzorek 2000 lidí už může leccos naznačit. Navíc ho můžeme získat v řádu dnů.

Jak by mělo toto testování probíhat?

Pro získání porovnatelných dat chceme otestovat tisíc lidí v okrese s největším výskytem prokázaných onemocnění, tedy na Strakonicku, a tisíc lidí v okrese s nejmenším výskytem, což je Písecko, Na toto téma už pár dní diskutujeme s ředitelkou Krajské hygienické stanice Kvetoslavou Kotrbovou a řediteli nemocnic ve Strakonicích a Písku Tomášem Fialou a Jiřím Holanem. Prvotní představa je taková, že 50 procent testovaných by bylo dobré cíleně vybrat ze skupin, které byly po celou dobu v kontaktu s co nejvíce lidmi, jako jsou třeba záchranáři, sestry, pokladní ze supermarketů, řidiči autobusů, a druhou část různě, bez profesního zaměření. Získáme tím nejen porovnání, ale hlavně poměrně slušnou představu, zda se nemoc šířila a šíří i mezi lidmi, kteří to na sobě ani nezaznamenali. Tedy o reálném počtu lidí, kteří nemoc už prodělali a mají na ni už i vytvořenou imunitu. Dnes se totiž pohybujeme v širokém rozpětí názorů od toho, že už onemocnění řada lidí prodělala, až po ty, že kromě potvrzených případů žádní nakažení nejsou a nebyli. Tohle testování by nám pomohlo získat reálná čísla.

Jaké testy se mají použít?

Chceme vidět i úroveň protilátek, proto se nebudou používat rychlotesty. Podle doporučení primářek laboratoři ze strakonické a písecké nemocnice jsme objednali testy z Německa. U rychlotestů může být chybovost a my potřebujeme výsledky co nejpřesnější.

Kolik bude testování stát?

Odhad je 450 tisíc korun. S paní hejtmankou jsme se domluvili, že kraj se bude na nákladech podílet dvěma třetinami, třetinu zaplatí skupina našich firem OIG Power.

Jak budete lidi pro testování vyhledávat?

Oslovují se zaměstnavatelé a nabízí se jim zapojení jejich zaměstnanců. 

Kdy testování začne?

Mělo začít na konci dubna, kdy už je velká pravděpodobnost, že pokud testování lidé nákazou prošli, budou v jejich krvi zachyceny protilátky, které prokáží, že člověk infekci prodělal, ačkoli to třeba na sobě téměř nebo vůbec nepozoroval. Z typu protilátek se dá zjistit, jestli daný člověk nemoc právě prodělává anebo už ji má za sebou. Ti lidé, u kterých by se ukázala pozitivita protilátek, by museli být vyšetřeni, jestli vir nadále vylučují nebo ne.

Je už známo, jestli je vytvořená imunita trvalá nebo lze nemoc dostat znovu?

Na to zatím nedávají epidemiologové jednoznačnou odpověď.

Co se dá z výsledků dvoutisícového vzorku populace dovodit?

Především to přinese reálný obrázek, jak nemoc populaci zasáhla. Dokud neznáme čísla, neznáme reálnou smrtnost. V 21. století máme vést boj s takovým soupeřem, jakým je Covid-19, podle reálných dat a ne podle údajů z Číny, kterými vláda napřed operovala a pak je sám profesor Prymula označil za nespolehlivé. Potřebujeme dělat opatření, která ochrání seniory, protože ti jsou nejvíc ohrožení. Potřebujeme vědět o nemoci co nejvíc, protože epidemie má zásadní dopad do ekonomického fungování státu a současné omezení bude zásadně ovlivňovat naši budoucnost na dlouhou dobu. Proto je třeba přijímat opatření rozvážně a neustále a rychle je přehodnocovat podle reality. Na jihu Čech potřebujeme co nejdříve reálná a správná data o tom, jak to v našem kraji vypadá.