„Já budu apelovat nejen na kuchařky, které nás zajímají v první řadě, především ty, které si doma lidé schovávají jako poklady a psaly je ručně jejich babičky a prababičky. Jednak chceme načerpat zajímavé recepty a také kuchařky využijeme na výstavu. Ale to není všechno. V expozici nebudou jen kuchařky, ale chceme představit například i to, jak se kdysi stolovalo, jak vypadaly stoly, jak vypadalo nádobí. Takže pokud má někdo doma i zajímavé předměty týkající se kuchyně, nějakou věc, se kterou doma kdysi vařili a nemohli bez ní být, tak si ji určitě také rádi zapůjčíme,“ uvedla etnografka muzea Alexandra Zvonařová.

Zapůjčená literatura by měla být minimálně z období padesátých let minulého století a samozřejmě starší. Exponáty k zapůjčení je možné do muzea nosit do konce srpna, aby bylo možné poskytnuté materiály včas zpracovat a do expozice zařadit. „Stačí do muzea zajít, zatelefonovat nebo napsat email. Všechno důležité se zájemci dozví i na webových stránkách muzea,“ dodala správkyně sbírkového knižního fondu Štěpánka Běhalová.

Muzeum Jindřichohradecka už několik desítek zajímavých souborů k zapůjčení získalo. „Kontaktovaly nás rodiny, které jsou tady v Jindřichově Hradci vyhlášené svým kuchařským uměním. Můžu jmenovat například manžele Šprinclovy nebo tetičku Novotnou, což jsou vlastně členové místní Obce baráčníků Kunifer. Dále jsou to třeba soubory z Jarošova nad Nežárkou, kde je velká tradice vaření v selských rodinách a recepty se tam tradují už od devatenáctého století. Ale získali jsme i recepty od některých našich dalších příznivců, což jsou třeba Hradečáci, kteří se pohybovali po celé Evropě, dnes žijí tady a recepty nám přinášejí. Kontakt máme i na Sabinu Langerovou, která zdejší recepty sbírala a dokonce vydala ve své kuchařce,“ zmínila Štěpánka Běhalová.

Návštěvníci výstavy se ale mohou samozřejmě těšit i na zajímavosti a historické skvosty z fondu Muzea Jindřichohradecka. „Určitě bych jmenovala naši nejstarší rukopisnou kuchařku, která pochází z roku 1744. Návštěvníci výstavy si budou moci prohlédnout její originál. Zároveň si v ní mohou i zalistovat, protože tuto kuchařku máme digitalizovanou. Potom bych zmínila nejstarší kuchařku z Landfrasovy tiskárny, která je z roku 1821. A samozřejmě nebudou chybět ani různá vydání té známé kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové,“ vyjmenovala Štěpánka Běhalová.

Výstava Rok v kuchyni Magdaleny Dobromily aneb Co pradědečkům chutnalo má začít 22. října a potrvá do 6. ledna následujícího roku.