Už jako malá holčička si ráda kreslila. „Nejdříve jsem hodně kreslila tužkou. Teprve později jsem začala zkoušet i barvy. Dodnes mi doma visí obraz, který jsem malovala ve čtrnácti letech temperovými barvami. Tenkrát to pro mě bylo veledílo. Pokaždé, když kolem projdu, tak si vzpomenu na své začátky,“ říká Dana Voštová. Že se vydá na výtvarnou cestu totiž nebylo jisté, ještě na druhém stupni základní školy hrála na violoncello a předtím na klavír. Ve hře tedy byla i hudba. „Pokud bych se nevěnovala malbě, určitě by mojí velkou vášní byla hudba. S tím se člověk musí asi narodit, že má rád umění a chce se nějakým uměleckým způsobem vyjádřit. Nejde s tím přestat. Těžko se to popisuje slovy,“ vyznává se malířka. „Především mě to bavilo. Stejně jako někoho bavilo hrát fotbal nebo tancovat. U malování se mi líbilo, že člověka dokázalo uklidnit. I dnes to tak mám. Někdy ani nevnímám čas, jen se hluboce soustředím na tah štětce tak, aby bylo vše přesné. Jindy se naopak nechávám unášet a prostě ze sebe dostávám různé emoce,“ popisuje pocity mladá malířka.

V sedmnácti se Dana Voštová začala věnovat komiksovým obrázkům. „Líbil se mi pop art, jednoduchost, žádné hluboké myšlenky. Malovala jsem tváře zpěváků, které jsem měla ráda. Chtěla jsem dělat něco, co je na první pohled jasné. Obrazy měly působit optimisticky. Proto jsem je často malovala výraznými barvami,“ vzpomíná Dana Voštová. Mezi osobnostmi, které zatím ztvárnila, jsou především tváře hudební sféry. Pink, Nicki Minaj, Ariana Grande. Nechybí ani rockové hvězdy z minulého století jako je třeba Slash či Axl Rose. Anebo český raper Ben Cristovao, se kterým se Dana Voštová setkala na jedné z akcí. „Jednalo se o workshop, kde jsme se sešli tři mladí lidé. Byla jsem tam já jako malířka, pak sportovkyně a módní návrhář. Společně jsme tvořili a natáčeli reklamu, která měla mladé lidi inspirovat k tomu, aby dělali, co milují. Moc ráda na to vzpomínám, byl to super víkend,“ pochvaluje si zážitek Dana Voštová.

V Táboře vystavovala v Galerii Supice, která už dnes nefunguje. Také v kavárně MP7 nebo v (Ne)putovní pražírně. Mimo Tábor pak v Praze U Zlatého kohouta. Zúčastnila se i některých společných výstav v Jindřichově Hradci, Českých Budějovicích nebo v Bechyni.

V roce 2018 ji oslovila ostravská firma Unique Style Fashion s tím, aby pro ně začala malovat bundy. Ona nabídku přijala. „Spolupráce trvá dodnes. Děláme bundy na přání. Já si občas maluji i své vlastní designy,“ zmiňuje Dana Voštová. „Chci objevovat. Poslední dva roky maluji olejem, což je o dost jiná technika než akryl. Také chci samozřejmě pořádat další a další výstavy, aby se má tvorba dostala mezi co nejvíc lidí,“ spřádá plány Dana Voštová.
„Na který obraz jsem nejvíc pyšná? To je dost těžká otázka. Každý má svůj příběh v ten čas, kdy vzniká a na ten malý moment je pro mě úplně nejvíc, protože se pokaždé překonám. Zvláštní je ale to, že když maluji další, tak se tento pocit opakuje. Někdy si s nadsázkou říkám, že jsou to mé děti a člověk přeci nemůže být pyšný pouze na jednoho ze svých dětí,“ uzavírá výtvarnice.