Popeloviny uložené za bývalou pilou se na zasedání zastupitelstva 27. července dostaly na program jako samostatný bod číslo sedm. Zastupitelé při něm nevyslovovali pouze obecné obavy. Přijatým usnesením vzali na vědomí dlouhodobý protiprávní stav, který podle města spočívá v nelegálním uložení odpadu společností WOOD Transport Energo na pozemcích v katastru Volar.

Připomněli přitom pravomocné rozhodnutí České inspekce životního prostředí, které firmě uložilo nápravná opatření, i rozsudek Nejvyššího správního soudu z ledna 2026. Ten zamítl kasační stížnost společnosti a ponechal předchozí rozhodnutí v platnosti. Přesto popeloviny podle podkladů města nadále zůstávají na místě.

Právě tento rozpor se stal hlavním motivem jednání. Na jedné straně stojí pravomocné rozhodnutí a ukončený soudní přezkum, na druhé dosud neodstraněné deponie a obavy z jejich dalšího působení na okolí. Zastupitelé v usnesení výslovně zmínili riziko ohrožení povrchových i podzemních vod průsaky z uloženého materiálu.

Zastupitelé vyjádřili kritiku

Podle zastupitele Tomáše Válka ale nevznikl současný stav pouze jednáním firmy. Kritiku směřoval také k institucím, které měly na situaci reagovat dříve. „Primárně ten problém vznikl i díky dlouhodobému nekonání inspekce. Podílelo se na tom více orgánů, ochránců přírody, které vlastně v té věci nezasáhly dřív,“ míní Válek.

Zastupitelstvo proto vyjádřilo znepokojení nad dlouhodobou nečinností státních orgánů při fyzickém odstranění ekologické zátěže. Českou inspekci životního prostředí vyzvalo, aby využila veškeré právní nástroje vedoucí k nápravě a odstranění protiprávního stavu.

Starostka Martina Pospíšilová dostala za úkol odeslat usnesení jako oficiální apel města České inspekci životního prostředí a Ministerstvu životního prostředí. Na vědomí jej má dostat také Policie České republiky.

Pro návrh zvedlo ruku všech třináct přítomných zastupitelů. Nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. Město tím ale samo nerozhodlo, že odvoz popelovin objedná nebo zaplatí. Hlasování mu dalo především jednomyslný mandát k tomu, aby na příslušné státní instituce zesílilo tlak.

Vlastníci se brání

Do veřejné debaty se zapojil také Martin Bláha ze spolku Šumava domovem. Poukázal na postavení některých vlastníků pozemků a na to, že původní souhlas se zpracováním materiálu podle něj neznamenal souhlas se vznikem rozsáhlých deponií.

„Vlastníci se tomu brání, ale to je firma, která v tom umí chodit, má dlouhé prsty. Zdeňku Kašparovi tam navezli tuny popílku. On jim dal souhlas ke zpracování, ale nevěděl, že tam udělají tohleto,“ poznamenal Bláha.

Válek následně upozornil také na složité majetkové poměry u části dotčených parcel. „Tam byl ještě jeden problém v tom, že i pozemky pana Kašpara se pravidelně objevovaly v exekuci. To už samo o sobě říká, že ta schopnost nakládání s majetkem je nějak snížená,“ podotkl.

Dnešní spor přitom začal jako snaha odstranit úplně jinou ekologickou zátěž. Za bývalou pilou se už na přelomu 40. a 50. let minulého století ukládal dřevní odpad ze Šumavské pily a pozdějších Jihočeských dřevařských závodů. Analýza z roku 2013 odhadla objem původní skládky na přibližně 90 tisíc metrů krychlových dřevního materiálu. V tehdejším stavu nebyla označena za významné riziko pro okolí ani pro zdraví obyvatel.

Studie z roku 2014 předpokládala, že se starý materiál odtěží, nevyužitelné části se odvezou do příslušného zařízení a pozemky se následně uvedou do původního stavu. Původní skládka zabírala přibližně 1,7 hektaru a vrstva dřevního odpadu místy přesahovala sedm metrů.

Zakázku na likvidaci získala společnost WOOD Transport Energo. Smlouva uzavřená v červenci 2014 podle dostupných podkladů hovořila především o odtěžení a zpracování původního tělesa skládky. Hotovo mělo být nejpozději do konce roku 2020.

Nepovolené navážení popelovin

Už několik měsíců po podpisu smlouvy se však situace začala měnit. Při kontrole v listopadu 2014 bylo zjištěno nepovolené navážení popelovin. Následovaly kontroly, výzvy k nápravě a upozornění města, že namísto pouhého odtěžování dřevního odpadu se do lokality vozí další materiál, aniž by byly dostatečně vysvětleny jeho původ, složení a důvod ukládání.

Firma později získala povolení k provozu zařízení pro využívání odpadů. Týkalo se však pouze tří přesně vymezených parcel společnosti EGE-Reality. Podle pozdějších podkladů města se činnost rozšířila také mimo ně, pravděpodobně bez souhlasu některých vlastníků. Objevilo se rovněž podezření, že byla překročena okamžitá kapacita zařízení.

Další zlom přišel na konci roku 2023. Společnost požádala o zvýšení kapacity zařízení z 2500 na deset tisíc tun ročně, proti čemuž se město Volary postavilo. EGE-Reality současně oznámila, že smluvní vztah už nechce dál prodlužovat, a požadovala ukončení prací v lokalitě ke konci roku.

V lednu 2024 se Volary obrátily na Českou inspekci životního prostředí kvůli obavám z výluhů. Inspektoři odebrali vzorky a společnost následně dostala za přestupkové jednání pokutu 120 tisíc korun. Město zároveň upozorňovalo, že zařízení funguje nad rámec schváleného provozního řádu a také na pozemcích, pro které povolení nemělo.

ČIŽP poté firmě nařídila, aby přestala přijímat další popeloviny, nerozhrnovala je na nové plochy a zabránila nadměrné prašnosti. Pravomocné rozhodnutí o nápravě stanovilo také povinnost zařadit nezpracované popeloviny jako odpad a materiál z nepovolených pozemků odvézt do zařízení, které je oprávněno jej převzít.

Odvolání i žaloby

Společnost se rozhodnutí bránila odvoláním i žalobami. Neuspěla však u Ministerstva životního prostředí, Městského soudu v Praze ani u Nejvyššího správního soudu. Popeloviny přesto podle informací, které zazněly na zastupitelstvu, zůstávají za bývalou pilou dál.

„V tuto chvíli probíhají kroky vyplývající z přijatého usnesení a město bude i nadále činit veškeré úkony, které jsou v jeho kompetenci, aby bylo usnesení naplněno,“ vyjádřil se místostarosta Bohuslav Kub.

Červencové hlasování tak nepředstavuje začátek případu, ale další kapitolu více než deset let trvajícího sporu. Volary nyní čekají, jak na jejich jednomyslný apel zareaguje Česká inspekce životního prostředí a zda se pravomocné rozhodnutí konečně promění ve skutečný odvoz odpadu.