Petentům se nelíbí, že ve Vlásenici územní plán vytvořil zónu Z34, kterou lze využít k zástavbě. Pozemky tu vlastnilo i koupilo několik místních. Splnili i podmínku územního plánu, že pro zastavění musí vzniknout územní studie. Tu zastupitelstvo schválilo letos v únoru, pozemek je rozparcelovaný pro 14 rodinných domů. Petenti se na zastupitelstvo obrátili se žádostí, aby nynější územní plán změnilo a výstavbě zabránilo. Na území chtějí vrátit zemědělskou půdu.

Nové sousedy ve Vlásenici nechtějí

Jednání bylo emotivní a naznačilo napjaté vztahy. V petici stojí, že plánovaná výstavba může mít negativní dopad na kvalitu života obyvatel a charakter venkovského prostředí. Dále, že dojde k významnému zásahu do vzhledu obce a narušení rázu krajiny, ke zvýšení dopravní zátěže a zhoršení bezpečnosti pro chodce a děti. Podle petentů výstavba naruší mezilidské vztahy a celkovou atmosféru života na vesnici. Dalším argumentem je, že stávající technická infrastruktura ve vsi není kapacitně připravená na tak rozsáhlý projekt. Zmiňuje se i světelné a hlukové znečištění, fragmentace krajiny. Podle pisatelů dochází k omezení práv stávajících vlastníků pozemků.

Potřebné nástroje lidé nevyužili

Starosta Jistebnice Jiří Popelka připomněl, že územní plán se začal projednávat už v roce 2019 a občané byli předepsaným způsobem informováni, že mohou vznášet požadavky a připomínky. V roce 2021 byl zveřejněn návrh projektanta. „Objeli jsme celé území, i v kulturním domě ve Vlásenici jsme návrh představili. Dostalo ho 39 účastníků řízení a přišlo 22 připomínek dotčených orgánů. Od občanů jsme dostali 120 připomínek, ale plochy Z34 se netýkala ani jedna. Veřejné projednání návrhu se uskutečnilo 3. května 2022. Po něm přišla jedna připomínka, aby na plochu Z34 nebyla nutná územní studie,“ popisoval starosta. Takový zájem mohli mít spíš majitelé pozemků v této lokalitě, ale město trvalo na svém. Od územní studie neustoupilo, vlastník pozemků na ploše Z34 ji musel pořídit a zaplatit.

„V červenci 2022 byl územní plán zastupiteli schválen, v srpnu nabyl platnosti a poté běžela roční lhůta, ve které lze u soudu územní plán napadnout. To se nestalo, takže územní plán platí a určuje možnosti využití území,“ konstatoval starosta. Připomněl také, že u všech nově zastavitelných ploch byl získán souhlas s vynětím ze zemědělského původního fondu. Územní studie rozparcelovala plochu na 14 stavebních pozemků pro jednopodlažní domky, nelze tam postavit nic jiného. Zastavět se dá maximálně 30 procent plochy z každé parcely.

Vodovod a kanalizace Vlásenici chybí

Radní Luděk Lhotka vystoupil s tím, co místní samozřejmě věděli – že je jedním z majitelů pozemků. Z celkové rozlohy 30 000 metrů čtverečních koupil 5500 metrů, některé pozemky vlastní jeho rodinní příslušníci, ale i další majitelé. V době, kdy se o územním plánu rozhodovalo, v zastupitelstvu Lhotka ještě nebyl a zastavitelnost plochy Z34 nenavrhoval. Využil až pozdější příležitost ke koupi pozemků. „Mohl to koupit každý,“ podotkl.

Luděk Lhotka zmínil, že vznikly velké parcely o rozlohách 1800 až 1900 metrů, které při zastavitelnosti 30 procent budou skýtat i dost zeleně. „Je tam navržena dvoustupňová kanalizace, retenční nádrž, charakter venkovské zástavby. Všechny jsem informoval a najednou se objevují názory, že projekt zničí vztahy ve Vlásenici,“ řekl člen rady města, který ve Vlásenici žije. Jedna z obyvatelek oponovala, že příliv čtvrtiny nových obyvatel přinese do vsi problémy a přínos pro stávající obyvatele nebude žádný. „Máme strach, že noví obyvatelé převálcují původní obyvatelstvo,“ řekla žena. „Neberte to tak, že kdo přijde nový, je zákonitě špatný,“ snažil se starosta uklidnit emoce.

Další obyvatel Vlásenice se ozval: „My čekáme na vodovod už léta, tak ať se udělá vodovod a kanalizace po celé vesnici. Do té doby dalších 14 baráků ve vsi nechceme.“ „To je fakt, tady se řeší podmínky pro 60 nových obyvatel a my máme tři metry chodníku na novém můstku a rozbitý taras,“ dodal další muž.

Starosta reagoval, že zdroj vody se nachází v blízkosti Vlásenice, je dostatečně vydatný a slouží i pro Makov. Z řad zastupitelů zaznělo upozornění, že tady je řeč o investici soukromého investora, který má v plánu vybudovat infrastrukturu pro nově zastavované území a na své náklady. Luděk Lhotka ujistil, že potrubí pro tuto zónu bude stavět s dimenzí, která umožní napojit později zbytek vesnice, pokud se město do investice pustí. „Hlavně, aby se pak lidé opravdu napojili,“ podotkl starosta. „Jestli vám jde o to, abyste vypouštěli čistou vodu, tak nemusíte čekat na zásah města a každý si může udělat svoji domovní čističku. Když se dřív mluvilo ve Vlásenici o vodovodu, skoro každý říkal, že ho nepotřebuje, že má vlastní studnu,“ připomněl Lhotka.

Město by muselo zaplatit škody

Starosta Popelka sdělil přítomným, že návrh na usnesení zní, aby zastupitelé vzali petici na vědomí, ale pořízení změny územního plánu město zadávat nebude. O změnu územního plánu v daném území mohou žádat pouze vlastníci pozemků, nikoliv sousedé a další obyvatelé vesnice.

Zastupitelé připomněli, že tyto diskuse se měly vést před pěti lety v době vznikajícího územního plánu. Teď je pozdě. „Nám to prostě nikomu nedošlo, že by tam mohlo vyrůst 14 baráků,“ konstatoval mladý muž.

Na dotaz, co by majitelé nynějších stavebních pozemků dělali, pokud by město svým rozhodnutím vrátilo zónu do zemědělské půdy, Luděk Lhotka potvrdil, že by žádali náhradu vynaložených nákladů. Podle něj už by šlo o miliony a žádali by je od města jako náhradu škody za znehodnocení pozemků, do kterých už vložili prostředky.

„Návrh na zřízení zástavbové plochy Z34 navrhl do územního plánu projektant v zájmu toho, aby se obci zajistil rozvoj. Nikdo na to nereagoval,“ zopakoval starosta. Jedna z přítomných žen namítla, že místní obyvatele měli upozornit na vývoj připravovaného územního plánu zastupitelé, kteří jsou přímo z Vlásenice. Další nakonec uznali, že lidé se měli o tvorbu územního plánu zajímat.

Zastupitelstvo Jistebnice vzalo petici pouze na vědomí. Návrh na pořízení změny územního plánu s cílem vyřazení stavební lokality ve Vlásenici neschválilo. Pro tento návrh hlasovalo 13 zastupitelů ze 14 přítomných. Luděk Lhotka se hlasování zdržel.