Jen málokdo přitom ví, že objekt nesloužil od počátku pouze mateřské škole. Budova byla postavena jako česká menšinová školní budova, v níž po otevření našly své místo jak obecná škola, tak mateřská škola. V tehdy převážně německých Volarech představovala důležité centrum českého vzdělávání. V období druhé světové války ji využívala německá mateřská škola, po roce 1945 se objekt vrátil českému školství. Když se obecná škola později přestěhovala do jiných prostor, začala budova sloužit výhradně předškolnímu vzdělávání. Od roku 2003 funguje jako odloučené pracoviště Mateřské školy Volary.

Součástí oslav byl den otevřených dveří, který přilákal desítky návštěvníků. Ti si mohli prohlédnout nejen současné prostory školky, ale také výstavu mapující její stoletou historii. Expozici připravili zaměstnanci školy pod vedením zástupkyně ředitelky Dagmar Amlerové a veřejnosti bude přístupná až do konce července.

Právě historická výstava se stala jedním z nejsilnějších momentů celého dne. „Bylo potěšující, jak se lidé, kteří mateřskou školu navštěvovali v minulosti, hledali na fotkách, listovali kronikami a hledali místnosti, které si z dětství pamatovali. Někteří strávili v prostorách i několik hodin a vzpomínali,“ uvedla ředitelka Mateřské školy Volary Michaela Dědičová.

Velkou roli při přípravě expozice sehrála také samotná veřejnost. „Volarští občané nám dokonce zapůjčili velmi staré fotografie, které jsme mohli přidat k ostatním. Toho si velmi vážím,“ doplnila ředitelka. Díky zapůjčeným snímkům získala výstava řadu unikátních materiálů, které připomínají proměny budovy i život několika generací volarských dětí.

Významným okamžikem oslav bylo také vysazení pamětní lípy srdčité na školní zahradě. Strom společně zasadili ředitelka Mateřské školy Volary Michaela Dědičová, starostka Martina Pospíšilová a místostarosta Václav Mráz. Symbolicky tak navázali na stoletou historii budovy a vyslali vzkaz dalším generacím, které budou školkou v budoucnu procházet.

Slavnostní den se zapsal také do nové školní kroniky. Ta navazuje na kroniky vedené v minulých desetiletích a uchová svědectví o současném životě školy pro budoucí generace. Přítomní hosté do ní připojili své podpisy i osobní přání.
Při oslavách nechyběla ani připomínka Almanachu, který v roce 1996 vydala tehdejší ředitelka Anna Dlouhá. Publikace zachycuje významnou část historie školy a dokumentuje proměny budovy i jejího okolí. Stejně jako kroniky se stala cenným svědectvím o vývoji jedné z nejstarších školských budov ve městě.

Slavnostní atmosféru završilo vystoupení dětí z mateřské školy. Ty své školce zazpívaly přání Mnoho štěstí a poté s radostí zalily nově vysazenou lípu. Právě jejich bezprostřednost připomněla, že ačkoliv budova zažila řadu historických zvratů a změn, její poslání zůstává už celé století stejné – být místem prvních přátelství, her i dětských vzpomínek.