Na páteční odpolední slavnost dorazily přibližně čtyři desítky návštěvníků, převážně vimperských patriotů. Slavnostním odhalením pensiomatu provázela Renata Lešková z odboru školství, kultury a cestovního ruchu města. Program zahájil učitel místní zušky Jan Hrdlička, který na trubku zahrál skladbu Hluboko na Šumavě od Andrease Hartauera. Pak zazněla autorská tvorba Romana Szpuka a Jana Ziny Vávry. Dana Kubíčková ze Základní umělecké školy Vimperk pak přečetla úryvek z knihy Evy Beranové Kočičí pověst.

Místostarosta Vimperka Zdeněk Kuncl připomněl nedávnou rekonstrukci bývalé zámecké obory a její význam pro město. „My jsme se rozhodli pro rekonstrukci tohoto klenotu zámecké obory a nejsem si jist, zda ho všichni Vimperáci znají,“ uvedl Kuncl, který s nadsázkou narážel na možné využití nově upravených prostor pro setkávání milencům, což by mohlo přispět k navýšení populace města.

Kde se vzal první poesiomat

Autorem a zakladatelem projektu pensiomatu je Ondřej Kobza, který stojí také za známými projekty Piano na ulici, Šachy na ulici nebo Hostina na Karlově mostě. První Poesiomat byl instalován v roce 2015 na náměstí Míru v Praze. Původní myšlenkou bylo vytvořit „jukebox na poezii,“ který by podobně jako veřejná piana oživoval veřejný prostor.

„Chodil jsem pouť o dušičkách k hrobu básníka Bohuslava Reynka do Petrkova a vždycky jsem dal do ruky někomu knížku básní. Zažil jsem, jaké to je v prostoru přírody za zvuku ptáků a větru a dalších zvuků poslouchat to slovo, a tato asi desetiletá zkušenost způsobila, že jsem v roce 2013 s pouličními aktivitami začal,“ popsal Kobza myšlenku, která ho k vytvoření Poesiomatu dovedla.

Z původního básnického jukeboxu se během let stal unikátní projekt vyprávějící příběhy konkrétních míst. Poesiomaty dnes přehrávají nejen poezii, ale také vzpomínky pamětníků, hudbu, archivní nahrávky nebo autentické zvuky krajiny a měst. Zachycují tak jedinečného ducha místa.

Typický vzhled zařízení vznikl ve spolupráci Ondřeje Kobzy a designérky Jitky Tomsové. Černá kovová roura připomíná periskop ponorky. Návštěvník po zatočení klikou sám vyrobí energii potřebnou k přehrání jednotlivých nahrávek.

Projekt se mezitím rozrostl daleko za hranice České republiky. Poesiomaty lze najít nejen v desítkách českých měst a obcí, ale také například v Paříži, New Yorku, Dublinu nebo kazašské Astaně.

Nový vimperský Poesiomat tak symbolicky propojuje historii bývalé zámecké obory, místní kulturu i současné návštěvníky, kteří zde mohou prostřednictvím zvuků a příběhů objevovat místo zcela novým způsobem.