Bohužel policie se o zmizení mladé ženy dozvídá až s téměř dvoutýdenním zpožděním. „Nahlásit ho tehdy přišel její otec, teprve den po něm i manžel. Svoje pozdní oznámení vysvětloval tím, že nešlo o první případ, kdy jeho žena odešla z domova a vrátila se až po několika dnech. Navíc mu údajně po dvou dnech telefonovala, že musela odcestovat kvůli výhodné práci a slíbila, že se vrátí během několika dnů, nejpozději do Vánoc,“ přibližuje okolnosti zmizení mladé ženy šéf jihočeského týmu pátračů po zmizelých osobách Petr Tousecký z budějovického oddělení Policie ČR.

Nenašlo se vůbec nic

Policisté okamžitě rozjeli rozsáhlou pátrací akci. Vyšetřování se zaměřilo na místa, kam Jitka Lučivňáková chodívala nejčastěji, prověřovali se její příbuzní včetně manžela, který patřil do okruhu hlavních podezřelých, i známí, pohledávala se i blízká řeka. Vše bylo ale marné. „Poslední stopa končí před jejím domem, o dalším pohybu bohužel nevíme vůbec nic,“ konstatuje Petr Tousecký a dodává: „V té době nebyly v ulicích žádné kamery, podle kterých by se dal vystopovat pohyb zmizelé ženy a navíc s odstupem dvanácti dnů je těžké získat i nějaké přesnější informace od svědků, kteří mohli dotyčnou potkat.“

Policisté se v případu Jitky Lučivňákové od samého počátku klonili k názoru, že se stala obětí trestného činu. „Je pravda, že měla svoji rodinu opouštět opakovaně, a to i na několik dnů, ale vždy se nakonec vrátila. Měla doma malé dítě, které podle rodičů i manžela milovala a nic nenasvědčovalo tomu, že by jej chtěla trvale opustit. Verze, že se stala obětí násilného trestného činu, je tak tou nejpravděpodobnější variantou. Nezodpoězenou otázkou zůstává, kdo je tím, kdo ji ublížil a kde je tělo,“ krčí rameny policista Petr Tousecký.

Pátrači nezaznamenali ani to, že by se někdo za celou dobu vykazoval ženinými doklady nebo identitou. Databázi pohřešovaných přitom mají k dispozici pro celý schengenský prostor. Nic nového do případu nevnesl ani odběr DNA od rodičů. Jeho vzorky doposud nepřinesly shodu se žádným nalezeným mrtvým tělem.

Prohlášena za mrtvou

Manželství Jitky Lučivňákové nebylo právě bez mráčku. Podle výpovědi rodičů docházelo mezi dcerou a jejím starším manželem k pravidelným a ostrým hádkám. „Neshody následně potvrdil i manžel. Právě od něj jsme se dozvěděli, že Jitka Lučivňáková opustila rodinu už několikrát. Vždy se ale po několika dnech vrátila,“ říká pátrač Tousecký.

Policistům se podařilo také vypátrat přítele Jitky Lučivňákové, se kterým měla v roce 1997 udržovat velmi blízký vztah. Ale ani jeho výslech do případu žádné světlo nepřinesl. Pravděpodobně právě kvůli příteli požádala na jaře toho roku o rozvod. Po pár měsících ale žádost vzala zpět. Údajně se s manželem dohodli, že si dají ještě jednu šanci. Možná právě toto rozhodnutí připravilo Jitku Lučivňákovou o život.

Vyšetřovatelé ale nechtějí o možném pachateli spekulovat. „Stát se mohla řada věcí, ale bez nálezu těla nelze nic bližšího určit, natož někoho bez důkazů obvinit,“ konstatuje Petr Tousecký.

Na časté rozpory mezi věkově nesourodými manželi upozorňovali hlavně rodiče Jitky Lučivňákové, kteří se s rozhodnutím své dcery vdát se za o mnoho let staršího muže nikdy nesmířili.

Budějovické Pražské sídliště i samotná Staroměstská ulice prošly za devatenáct let značnou proměnou. Na Jitku Lučivňákovou si dnes téměř nikdo nepamatuje. V domě, kde žena žila, už nikdo z rodiny nebydlí. Vyměnila se i většina z ostatních obyvatel domu. Na mladou kudrnatou ženu si nakonec matně vzpomněla obyvatelka jednoho ze sousedních vchodů. „Je to už hodně let. Párkrát jsem ji tu viděla chodit s malým klučinou, ale pak nějak záhadně zmizela. Říkalo se, že měla problémy doma, a proto utekla, pak, že ji snad někdo zavraždil. Ale už je to strašně dávno, víc si nepamatuji,“ snažila se vybavit vzpomínky na rok 1997 obyvatelka Staroměstské ulice Marie Veselá.

Přestože se tělo Jitky Lučivňákové nikdy nenašlo, je dnes úředně považována za mrtvou. Po necelých pěti letech od jejího zmizení 9. dubna 2001 ji prohlásil budějovický okresní soud na žádost manžela oficiálně za zemřelou. Příští rok, po dvaceti letech od vyhlášení pátrání, zmizí její jméno a fotografie i z policejní databáze pohřešovaných osob. „Případ se uzavře do archívu, ale vzorky DNA budou i nadále prověřovány a pokud by se objevily jakékoliv nové informace, bude případ znovu otevřen,“ podotýká hlavní jihočeský policejní pátrač Petr Tousecký. Přiznává ale, že šance, že se tak stane, jsou v tomto případě minimální.

René Flášar