Jaký byl pro Teplárnu Písek rok 2022?

Z hlediska investic byl zásadní, protože se podařilo dokončit poslední etapu přechodu parovodu na horkovod, což představovalo dokončení horkovodní přípojku na Hradiště. Od srpna už tedy do této lokality proudí místo páry horká voda. Klíčový okamžik nastal ale minulý pátek, kdy jsme definitivně stopli provoz parovodu ve městě. Tím pro nás v Písku skončila doba parní. Z hlediska sítí to byl velmi významný krok. Podařila se také výměna zbylé části zdevastovaných horkovodů na sídlišti Portyč, které byly ve špatném stavu po povodních. Zvládli jsme i druhou a třetí etapu rozšíření horkovodní sítě na Velkém náměstí. Teď finišujeme s další akcí, kterou jsme museli řešit po nástupu energetické krize.

O jakou akci se jedná?

Jde o plynový kotel na výtopně Samoty. Po začátku války na Ukrajině začaly být ceny plynu astronomické. V okamžiku, kdy před létem nebyli dodavatelé schopni říci, zda pro nás budou mít plyn i na rok 2023, věděli jsme, že to může být velký problém. Proto jsme se rozhodli přejít na Samotách na kombinovaný zdroj pro plyn a LTO. Museli jsme začít jednat okamžitě. Když jsme zkoušeli poptávat dodávky plynu na příští rok, nikdo nebyl příliš schopný dát jasnou nabídku. Nakonec nás situace přiměla řešit tento stav přestavbou kotle. Naštěstí jsme k tomu přistoupili včas už na přelomu dubna a května. Ti, kdo do podobné akce šli až po nás, budou mít úpravu zdroje tepla hotovou až příští rok.

Máte z oboru zprávy, jestli se začne situace uklidňovat?

Je to ve hvězdách, nikdo není schopný předjímat. V září se nám podařilo se současným dodavatelem plynu domluvit, že nám surovinu prodá, ale pouze na spotových cenách, protože teplárny, jako velké zdroje, pořád nemají zastropované ceny dodávek energií. Ale děkujeme alespoň za to, protože v případně problému základního zdroje je velmi důležitý ten záložní.

Jak jste přestavbu kotle na Samotách stihli?

Kotel na Samotách jel celé léto, na konci prázdnin se odstavoval. Na předělávku jsme měli tři měsíce od září do listopadu. Aktuálně finišujeme.

Jak se současná situace na trhu promítá do ceny tepla pro koncové zákazníky v Písku?

Do ceny na příští rok promluvily především ceny paliv, které stále rostou. U uhlí bylo avizované zdražení přes 50 procent, a myslím si, že nakonec bude i větší. U zemního plynu se na spotových cenách pohybuje zdražení kolem 130 procent. V případě biomasy jde o 100procentní zdražení, u elektrické energie je meziroční nárůst 140 procent. Navíc situace na trhu s biomasou je naprosto šílená. I když máme domluvené nějaké smluvní podmínky, trh všechno mění. Biomasy je nedostatek, takže funguje jen nabídka a poptávka ve stylu: Ber, nebo nech být. Nějaké smluvní dohody jsou passé.

Jaké investice teplárna plánuje na příští rok?

Půjde o výměnu všech předávacích stanic na sídliště Hradiště. Co se týče výkopů ve městě, které v posledních letech tolik ovlivňovaly dopravu v Písku, tak těch už letos nebude tolik. Budeme realizovat pár přípojek, protože v době plynové krize máme další zájemce o nové odběry. Kromě investic plánujeme i další opravy naší technologie. I ty ale stěžuje situace na trhu. Bývalo zvykem, že opravy a rekonstrukce se plánovaly na jeden rok. Teď už se musí harmonogram tvořit na dva tři roky, protože je nedostatek materiálu a musí se zadávat jeho výroba. Kotel a turbína, to jsou pro nás nezbytné výrobní prostředky. A generální oprava bude stát nemalé peníze.

Daří se teplárně získávat nové klienty?

Máme vyrovnanou bilanci. Hlídáme si nové stavební aktivity v Písku a s investory komunikujeme. Snažíme se je přesvědčit o připojení k teplárně. A musím říci, že nám to daří.

Teplárna Písek před pár dny získala cenu v soutěži Podnikatelský projekt roku za napojení na bioplynovou stanici v Dobešicích. Máte z toho radost?

Když jsme se s majiteli bioplynové stanice před časem domluvili na spolupráci, měla jsem obrovskou radost, že se budeme moci využívat ekologické odpadní teplo. Viděla jsem v tom velký smysl, ale bylo potřeba akci správně uchopit. Nakonec se vše povedlo doladit, dodávky do sítě z bioplynové stanice jsou dobré. Všechno běží, jak má. Přísun z bioplynové stanice máme na úrovni deseti procent prodeje tepla do města, což není zanedbatelné číslo. V létě, když je potřeba sítě jen na teplou vodu, dostane se teplo z bioplynové stanice až křižovatku Nádražní a Švantlova, což je dost daleko. V zimě samozřejmě vystačí jen na sídliště Portyč. Jde ale o pěkný ekologický projekt. Když jsme dostali nejprve cenu Křišťálový komín od Teplárenského sdružení ČR, říkala jsem si, že jde o uznání lidí z našeho oboru. Ale nominace na cenu Podnikatelský projekt roku, kterou uděluje ministerstvo průmyslu a obchodu, mě mile překvapila a potěšila.