Zatímco v průběhu letošního ledna bylo v České republice potvrzeno 13 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže, v průběhu února růst počtu nových ohnisek zpomalil a byla potvrzena pouze čtyři nová ohniska. Pokud jde o volně žijící ptáky, byl poslední případ v České republice potvrzen 23. února u dvou volavek v okrese Brno-venkov.

V Jihočeském kraji se ptačí chřipka subtypu H5N1 letos objevila dvakrát. Poprvé 5. ledna v malochovu v obci Kožlí u Myštic na Strakonicku. Chovateli uhynulo 16 kusů různých druhů drůbeže z celkového počtu 32. Celý zbytek chovu pak musel být zlikvidován. Situace byla o to nebezpečnější, že se v blízkosti ohniska nacházely velkochovy, například Blatenská ryba. Na hospodářství byla přijata opatření s cílem zamezit šíření nákazy. Okolo ohniska veterináři vymezili ochranná pásma a v nich vydali mimořádná veterinární opatření. Pásmo dozoru přesahovalo do Středočeského kraje.

V druhém případě nemoc zasáhla 30. ledna malochov drůbeže ve vesnici Trpnouze na Českobudějovicku. Chovatel tehdy nahlásil úhyn sedmi slepic a šesti perliček na svém hospodářství. V chovu bylo dále 18 slepic a tři kachny. U některých slepic byly sledovány příznaky onemocnění. I tento chov tak musel být utracen.

„Od února v Evropě můžeme pozorovat zlepšení nákazové situace ptačí chřipky v chovech drůbeže. V lednu bylo potvrzeno celkem 118 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže. Nejvíce se jich objevilo ve Francii a v Polsku. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce hlášeno opět z Francie,“ popsal mluvčí SVS Petr Vorlíček s tím, že především v oblasti zemí sousedících s Českou republikou lze pozorovat v únoru pokles počtu ohnisek v chovech, a to o více než polovinu ve srovnání s lednem.

I přes zlepšující se situaci veterináři nabádají k opatrnosti

„Přestože dochází k ukončení omezení venkovního chovu drůbeže, apelujeme na chovatele, aby si i nadále uvědomovali vysoké riziko, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.

Vhodným preventivním opatřením je například zasíťování výběhů. Zásadní je rovněž, aby voda a krmivo nemohly být kontaminovány trusem volně žijících ptáků a lidé je drůbeži podávali v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.

„Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, či aktivaci dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu,“ podotkl Petr Vorlíček.

V loňském roce bylo v tuzemských chovech drůbeže postupně potvrzeno 20 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. Po více jak sedmi měsících se v Česku objevila ptačí chřipka 1. prosince ve velkochovu kachen na výkrm v obci Frahelž na Jindřichohradecku. Zdrojem nákazy byly zřejmě volně žijící vodní ptáci. V chovu bylo původně přes 22 tisíc výkrmových kachen. Během tří dnů došlo k postupnému úhynu jednotek tisíců kusů, zbylé musely být utraceny. O deset dní později se potvrdilo další ohnisko v nedaleké obci Ponědraž. Chov se nacházel v tříkilometrovém ochranném pásmu předchozího ohniska ve Frahelži. Původně v něm bylo více než 60 slepic, kohoutů a několik kachen.