Společnost Women for Women eviduje ve všech krajích navýšení ceny školních obědů. Částka se podle jejích statistik pohybuje v rozmezí 600 až 800 korun za měsíc. A to je suma, kterou už si mnozí rodiče nemohou dovolit. „Začátek školy je pro všechny rodiče vždy velmi finančně náročný a letos obzvlášť. Dopadá na ně ekonomická krize a do finančních problémů se dostávají i ti, kteří v minulost problémy neměli,“ říká hlavní koordinátorka v projektu Obědy pro děti Lucie Zerbini.

V předchozím roce společnost v Jihočeském kraji spolupracovala s 86 základními školami, kde podpořila 774 dětí. „Školní rok ještě nezačal a už se přihlásila přibližně polovina škol, či školních jídelen. Již z toho lze předpokládat nárůst. Největší poptávku a příjem žádostí očekáváme v druhé polovině srpna a v průběhu září, kdy budou všechny základní školy opět v plném proudu. Předpokládáme nárůst nejen v počtu dětí u již registrovaných škol, ale také v počtu nově registrovaných,“ dodává.

Školy chtějí pomoct s obědy i dětem ukrajinských uprchlíků

Školy navíc nově zahrnují do žádostí i děti uprchlíků z Ukrajiny. „Výsledky našeho letošního dotazníkového šetření v základních školách, které jsou do projektu zapojeny, nám ukázaly, že této možnosti využila přibližně třetina škol. Nicméně na základě desítek telefonátů ze základních škol víme, že mnoho z nich, a to i těch, které se v loňském roce do projektu nezapojily, vyčkává do začátku školního roku, kdy bude jasné, kolik dětí se s rodiči vrátilo na Ukrajinu a kolik jich v září opravdu zasedne do školních lavic. V září tedy budeme všichni vědět více,“ podotýká Lucie Zerbini.

Žádost o zaplacení obědů dětem musí organizaci poslat právě škola, na níž se mohou obrátit i sami rodiče. Finanční pomoc se rovná částce za oběd, kterou by normálně platil rodič žáka. Peníze směřují přímo na účet školy či školní jídelny pro konkrétní dítě a na konkrétní období. Registrovat se může škola v průběhu celého roku. „Žádosti pro děti na školní rok 2022/23 přijímáme v online aplikaci až do 30. září. Následně budeme přijímat žádosti již na období od ledna do června kalendářního roku 2023. Ty je pak možné zasílat až do května,“ informuje Lucie Zerbini. Škola potřebuje pro přijmutí daru souhlas rodiče a také souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného daru nebo souhlas zřizovatele zakotvený ve zřizovací listině. 

Do projektu jsou zařazené děti, jejichž rodiče si nemohou z finančních důvodů dovolit zaplatit školní obědy, ač by jinak rádi. Ve většině případů se jedná o samoživitele, ale výjimkou nejsou třeba ani prarodiče. Vytipovat mohou žáky i učitelé, kteří jsou s nimi v úzkém kontaktu a vidí, že se děti například neúčastní placených třídních či školních aktivit, nenosí svačinu, případně ji nosí občas či velmi skromnou. „Každou žádost a každé dítě při jejím schvalování řešíme individuálně. Základní kritéria pro výběr dětí jsou, že se o ně rodiče starají, nezanedbávají je, komunikují a spolupracují se školou a školní obědy řádně odhlašují,“ uvádí Lucie Zerbini a dodává, že projekt pomáhá především žákům z rodin, které se pohybují těsně nad hranicí hmotné nouze, případně pod, ovšem musí naprosto splňovat podmínky projektu. „Z naší dlouholeté práce se samoživiteli víme, že velká skupina lidí řeší existenční problémy, ale nedosáhne na pomoc státu. Pro nás není dávka hmotné nouze relevantní indicie pro potvrzení potřeby pomoci,“ naznačuje Zerbini.

V mateřských školách obědvá nejvíc dětí díky dotacím na Táborsku

Zatímco projekt Obědy pro děti podporovaný ministerstvem školství a soukromými dárci je určený žákům základních škol, o to, aby obědvaly i děti ve školkách se snaží Jihočeský kraj projektem s názvem Potravinová a materiální pomoc dětem ve hmotné nouzi. Cílí na děti ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. Zapojil se proto do projektu ministerstva práce a sociálních věcí Obědy do škol.

Na rozdíl od projektu pro školáky je ale v tomto případě podmínkou, že rodiče dávky hmotné nouze pobírají. Právě úřad práce je pak tím, kdo rodiče oslovuje a spolupracuje s krajem a mateřskými školami. V projektu je přihlášených 20 školek. „Letos ale nebyla vypsána nová výzva, pouze prodloužená stávající a jen na školní rok 2022/2023. Zatím tedy pokračujeme, co bude ale pro další školní roky zatím nevím. Dělaly jsem analýzu, předpoklad, kolik financí školy vyčerpají v nadcházejícím školním roce, přičemž byly zohledněné peníze, které jim zůstaly kvůli nízkému čerpání v době covidu,“ informuje Petra Martínková z odboru školství, mládeže a tělovýchovy Jihočeského kraje.

Zatímco ještě loni v listopadu evidoval kraj nejvíce dětí zapojených do projektu na Českokrumlovsku, v lednu přistoupily další a situace se změnila. Dnes nejvíce dětí díky projektu dostává v mateřských školách teplou stravu na Táborsku a Prachaticku.