K opravám přistoupila zdejší farnost, finančně vypomáhá i obec. Šebířovští zastupitelé loni schválilI příspěvek 100 000 Kč. Na posledním zasedání diskutovali o další dotaci. „Farnost žádala o příspěvek z havarijního programu ministerstva kultury, program v letošním roce nebude vypsán. Farnost hledá ovšem jiné cesty, kde ještě peníze na dokončení opravy získat,“ stojí v zápise zastupitelstva. Obec nakonec farnosti přiklepla dalších 100 000 Kč. Obnovy by se měla dočkat také fasáda. Zajímavý je jistě pohled přes plot do zahrady domu v sousedství kostela, kde se pod lešením aktuálně nachází nový dřevěný krov s lucernou, čekající na opláštění.

V 60. letech ničil kulový blesk

Při zahájení oprav byl z věže vyjmut tubus s pamětními dokumenty. Uložili ho tam řemeslníci v roce 1961, kdy proběhla poslední oprava kostela vynucená poškozením při bouřce. „Byl to kulový blesk, který jedním směrem roztříštil šindelovou báň, lucernu pod ní, z dolejší části věže vyházel řadu tašek, způsobil trhliny a výmoly ve zdivu věže a roztříštil trámoví uvnitř,“ zapsal tehdy farář František Lála na list, který se v tubusu našel.

Kněz v 19. století chválil kostelíček a kritizoval faru

Kostel sv. Havla v Šebířově je původně gotická stavba ze 14. století. Významnou postavou spojenou se šebířovskou farností je kněz a archivář František Teplý, který zde působil na začátku své duchovní kariéru v roce 1893. Ve svých pamětech se o kostele vyjádřil následujícími milými slovy: „V kostelíčku prastarém se mi dobře líbilo. Stál celý na sluníčku jako ozářená pohádka ze zapadlých časů.“ Naopak o faře uvedl: „Jaktěživ jsem neviděl a do smrti neuvidím tak starou, zchátralou farní budovu.“

Jiří Cukr