V Sepekově přivítali prvňáčky na školní slavnosti
Už přes půl osmou se před školou scházely děti. Prvňáčky doprovázeli rodiče, starší děti si měly po prázdninách co povídat. Pak se otevřel vchod školy. Děti se vrhly do šaten, rodiče zaplňovali sedadla v aule. Verunka Grögrová se dočkala Julinky Šetinové. To bylo radosti! Chodily spolu do školky v Milevsku a teď budou spolužačky v první třídě. K vidění byly taky slzičky. Jeden klučík zapomněl přezůvky. To ale paní učitelka vyřešila obratem. Dostal na botičky návleky a bylo po moldáncích.
Aulu zaplnili postupně žáci a učitelé ze všech tříd, návštěvníci školy si se zájmem prohlíželi vystavené fotografie. Ty totiž zachycují absolventy sepekovské školy už od roku 1951, jako první je tu školní rok 1950 – 1951, ještě ve staré školní budově. „Tady by měl být táta, František Vácha,“ pátral na fotce jeden z tatínků.
Aula a školní shromáždění, to je povědomí o sounáležitosti. V aule se dějí všechny důležité školní události. Jak ale připomněla ve svém přivítání starostka městyse Pavlína Bambuškarová, jde o školu rodinnou – žádný velký neosobní kolos. A zmínila také, že přes prázdniny se ve škole udělalo hodně práce. Pro prvňáčky byla vyhrazena první řada sedadel, někteří se mermomocí drželi svých novotou vonících aktovek.
Ředitelka školy Jana Kůsová Slámová přivítala všechny – i starší děti. „Určitě už se těšíte, co zas učitelům vyvedete,“ naznačila s humorem, že prázdniny jsou príma, ale návrat do školy má taky něco do sebe. Nejen učení. „Kdo se do školy těšil?,“ zeptala se ředitelka a les rukou vyletěl nahoru, pravda, hlavně v první řadě. „A kdo se trošku bál?,“ zněla druhá otázka. A to se přihlásila jen paní učitelka prvňáčků.
Spolu s ředitelkou a starostkou vítali nové školáky i starosta Božetic František Horek, což je spádová obec sepekovské školy, a také Ludmila Hanusová ze Zemědělského obchodního družstva Sepekov, které koupilo pro prvňáčky dárky. Odnášeli si například knížku Jak se veverka učila počítat. Když to zvládne veverka, děti to budou určitě brzy umět taky. Od své první učitelky Jany Novotné dostávaly na památku papírové medaile.
A pak přišel okamžik, který bral za srdce asi každého. Deváťáci a osmáci vzali za ruku každý svého prvňáčka a odváděli je za zvuků písničky do třídy, kde se děti usazovaly do lavic. Je to moc hezká sepekovská tradice.
V sepekovské škole je ale i plno dalších novinek, o těch už víc v příštích Milevských novinách.

Diskuse k článku