Modernizace všech čtyř soustrojí elektrárny

Na přehradě Orlík dojde k zmodernizování všech čtyř soustrojí elektrárny. Dvě z nich přejdou na obousměrný přečerpávací režim. „Budeme tam mít několik světových unikátů. Týká se to přestavby již fungující elektrárny na přečerpávající, plus dojde k výměně dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy turbíny,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Během modernizace budou vždy minimálně dvě soustrojí v provozu. Modernizace má už i svůj termín. Měla by probíhat v letech 2027 až 2033, tedy šest let. Náklady budou činit přibližně osm miliard korun. Celkový výkon Orlíku přitom zůstane zachován.

Známé jsou i technické parametry soustrojí. Změní se z 4x 91 megawatt na 2 x 95 megawatt (u jednosměrné turbíny) a z 2 x 95 megawatt (u reverzní turbíny). „Při přebytku energie v síti bude voda čerpána do horní nádrže Orlík a při zvýšené spotřebě energie bude voda puštěna na turbíny Orlíku. Soustava Orlík – Kamýk umožní uložení až 750 megawatthodin energie, což znamená denní spotřebu 80 tisíc českých domácností,“ poznamenal Martin Schreier. Energetická úložná kapacita českých přečerpávacích elektráren se podle něj zvýší o více než 12 procent.

Žádné omezení lodního provozu

Z každých podobných úprav či staveb mají lidé na přehradě pobývající strach z několika hrozeb, zejména pak úbytku vody. Hrozby ale ČEZ odmítá. „Výstavba nebude znamenat omezení lodního provozu na stupni Orlík. Nebude znamenat ani změnu v kapacitu vodních děl Orlík ani Kamýk. Zde se bude stále stejný objem vody vymezený pro přečerpávací režim opakovaně přesouvat mezi oběma nádržemi,“ vysvětlil mluvčí ČEZU. Nedojde ani k překročení platných hygienických limitů, včetně hlukových.

„Během výstavby nedojde k žádnému zásadnímu dopravnímu zatížení. K transportům strojního vybavení a technologií po silnici III. třídy číslo 46 dojde k jednorázově při odvážce a navážce strojů a technologií,“ uvedl Martin Schreier. Nebudou probíhat podstatě žádné práce mimo interiér elektrárny. Půjde pouze o interiérové úpravy šachet soustrojí v souvislosti s usazováním nových turbosoustrojí. Jedinou výjimkou bude prohloubení koryta na konci vzdutí nádrže Kamýk v délce zhruba 750 metrů o průměrně 0,25 metru. To kvůli vzniku dostatečně kapacitního přítokového kanálu pro stroje pracující v čerpadlovém režimu.

Výstavba v evropském kontextu

Léta osvědčené a spolehlivě fungující přečerpávací vodní elektrárny se v Evropě dnes staví, například v alpských zemích. Sousední Rakousko spustilo před časem 360 megawattovou přečerpávací elektrárnu Obervermunt. Mezi nové projekty patří přečerpávací elektrárna za 450 milionů eur, kterou u městečka Ebensee v Alpách postaví firma Energie AG většinově vlastněná rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousy. Mezi dalšími záměry je například projekt Stubachtal, který na vlastní náklady ve výši 300 milionů eur staví Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). „Česká energetika má také z minulosti rozsáhlé zkušenosti s výstavbou přečerpávacích zdrojů a potřebujeme toto know how a schopnosti českých dodavatelů přenést do 21. století,“ dodal na závěr Martin Schreier.