Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Hvězda Betlémská!?

    pondělí 9.12 19:00 - Muzeum Jindřichohradecka, budova ve Štítného ulici, Jindřichův Hradec

    Přednáška Ing. Jany Tiché z Hvězdárny a planetária v Č. Budějovicích s pobočkou na Kleti.

  • Pletky s Vlastou

    pondělí 9.12 9:00 - Písek, Senior Point

    Tvořivé setkání.

Zobrazit všechny události
 

Vystihli jsme dobu, říká k velkému zájmu o studium oboru včelař na škole v Blatné oceněný vyučující Petr Texl

Včelař Petr Texl , Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

Včelař Petr Texl     Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

ČERNÍVSKO – Petr Texl byl v rámci nedávného Podnikatelského fóra vyhlášen Významnou osobností Blatenska. Rodák z Moravy, který nyní žije v Černívsku, je dlouholetým včelařem a kromě toho je také vyučujícím oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné. Pořádá i vzdělávací akce pro veřejnost. „Je to ocenění celého týmu, který na Blatensku pracuje na včelařském vzdělávání,“ uvedl Petr Texl.

 

Jaké byly začátky včelařského vzdělávání v Blatné?
Začínali jsme v roce 2010 a prvotně mělo jít jen o vzdělávací cyklus pro stávající včelaře. Vhodné prostory jsme našli ve středním odborném učilišti a během roku, kdy probíhala Jihočeská včelařská škola, jak jsme kurz nazývali, se to vedení učiliště celkem zalíbilo a požádalo o akreditaci. Ročník 2011 už byl oficiální učební obor. Do té doby se učební obor včelař vyučoval pouze na včelařském učilišti v Nasavrkách, kde byl velký přetlak uchazečů. Napadlo nás tedy zřídit tento obor na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje, ale nakonec k nám jezdí studenti z celé republiky. Každý měsíc tady je kolem padesáti dospělých studentů včelařství, kteří následně dělají reklamu Blatensku po celé republice.

Letos jste kvůli zvýšenému zájmu o obor včelař museli dělat i přijímací zkoušky. Kolik zájemců nakonec neuspělo a co říkáte na takový zájem?
Hlásilo se 49 uchazečů, vzít jsme jich mohli polovinu, přesněji 26. Je to nepříjemné, že musíme zájemce odmítat, některé jsme zklamali, ale jsou nastavena určitá kritéria. Tím prvotním je ukončené středoškolské vzdělání, protože jde o dálkovou formu studia, které činí 30 procent přijímacího řízení. Zbylých 70 procent tvoří test z obecné biologie a základů ekologie. Samotné včelaření pak úspěšní uchazeči studují od základů, i když jsou mezi nimi jak velcí včelaři, tak i ti teprve začínající. Obor je dvouletý, pracujeme podle školského vzdělávacího programu, který jsme si pro akreditaci museli vytvořit. Protože jde o učňovské školství, musí být polovina teorie a polovina praxe. U té to není jen práce se včelami, ale třeba i práce v dílně, mikroskopie, analýza včelích produktů a podobně.

S jakými znalostmi úspěšný student vyjde?
Obdrží klasický výuční list. Také každý půlrok dostává klasické vysvědčení, což pro nás jako učitele znamená, že musíme známkovat. Musím ale říci, že s dospělými studenty je spolupráce vynikající. Obor je obrovsky zajímá. Teprve díky této zkušenosti si uvědomuji, jak je kantorské řemeslo náročné. My máme opravdu posluchače, kteří chtějí získat znalosti.

Čemu přisuzujete zvýšený zájem o včelařství?
Je to všeobecný boom, který podle mě platí celkově pro zájem o celou přírodu, návrat k tradičním řemeslům. Zvýšený zájem je i v zahraničí. Kdo jsou naši studenti? Jde spíše o střední generaci, i když samozřejmě existují výjimky. Hodně zájemců je z města a od začátku fungování oboru tvoří třetinu ženy, to platí víceméně stále. Zvýšený zájem může být dán také tím, že jde částečně i o módní záležitost, do popředí teď hodně vstupuje městské včelaření – včelaření na střechách. I návrat k přirozenému chovu včelstev bez používání chemie. Řekl bych, že jsme vystihli dobu.

Jak jste se vy osobně dostal k včelaření?
Pocházím z Moravy ze sedmi dětí, z toho čtyři včelaříme. Táta byl včelař. Mladší bratr má 150 včelstev, ten včelaří ve velkém. Máme to tedy v rodině. Když jsem se přiženil na Blatensko, začal jsem se včelám také věnovat. Tady v Černívsku mě dost ovlivnil pan Habada, to byl velký včelař, výrobce mezistěn. Už jeho otec za první republiky vyráběl kvalitní mezistěny, které posílali po celé republice. Hned po revoluci jsem vystudoval také včelařskou školu učitele včelařství. A již od roku 2003 jsme začali dělat letní školy nástavkového včelaření. První se konala u Tábora, letos jich bylo už dokonce patnáct po celé republice. Pak jsme chtěli včelaře soustředit se soustavnou výukou na jedno místo, díky čemuž vznikl obor v Blatné, jenž následně získal akreditaci a je z toho řádná škola.

Kolik máte včelstev?
Je to průběžně jinak, od šedesáti do stovky. Postihly nás různé nepříjemnosti, úhyny, tedy současné problémy. Těch je v českém včelařství víc. Jsme země, kde je největší převčelení, případné nemoci se tedy rychle šíří. Posledních pět let se projevují například virózy, které tady byly sice vždycky, ale tím, jak jsou včely oslabené a také skupinovým včelařením nebo agrochemií z velkozemědělství, je jejich imunita snížená. Včely tak mají s nemocemi, které dříve běžně zvládaly, problémy. Třeba varroózu je potřeba sledovat po celý rok a včas zasáhnout, ovšem ne naslepo, jak to leckteří včelaři dělají.

Jak vidíte budoucnost včelaření v Česku?
Je paradoxní, že o chov včel je obrovský zájem, na druhou stranu se k přírodě chováme tak, že jí neprospíváme. Musíme najít rovnováhu. Před deseti lety se včelařilo hladce, člověk toho nemusel moc znát. Včely vydrží hodně, ale poslední dobou je potřeba se vzdělávat, už nejde včelařit na náhodu. I proto je možná zvýšený zájem o naši školu. Celospolečenským úkolem je podle mě i proměna našeho velkozemědělství.

Co rozhoduje o tom, kolik medu včelař vytočí a jak bude kvalitní?
Můj bratr říká, že když je velká nabídka a dobré počasí, mají med všichni. Když je špatné, má jen ten, kdo umí. Ale to je trochu přehnané. Tady kolem Blatenska jsou pole menší, jsou tady remízky, je tady vlhko a voda, podmínky jsou tady ještě dobré. Ale jsou místa v republice, kde mají včely hlad na jaře i v létě, kde se musí dokrmovat. Kdo to nedělá, včelstva strádají až třeba uhynou i v létě. Na snůšku má základní vliv počasí, příroda, nabídka. A pak zdraví a kondice včelstev.

Co z vašeho pohledu dodává včelaření kouzlo a krásu?
Řekl bych, že hlavně to, že jste v přírodě. K tomu je vždy každý rok jiný. Studentům nedáváme přesný návod, jak včelařit, ale návod, jak reagovat na projevy přírody. Já osobně se na jaře nemůžu dočkat, až otevřu úl a nadechnu se krásného vzduchu navoněným voskem, medem a propolisem.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace