Sabina Langerová se narodila 29. června 1951 v Karlových Varech. Koncem 80. let dálkově studovala dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde po založení katedry autorské tvorby a pedagogiky profesorem Ivanem Vyskočilem pracovala jako tajemnice katedry a tvůrčí dramaturg. V 90. letech působila jako ředitelka Divadla v Řeznické, kde se pod jejím vedením uskutečnila řada úspěšných inscenací, spolupracovala také s mnoha dalšími pražskými divadly.

V roce 2001 se s manželem Jiřím Langerem přestěhovala do Jindřichova Hradce – společně otevřeli obrazovou galerii v Langrově domě na náměstí Míru. Oba se velmi aktivně zapojili do místního kulturního a společenského života, zejména prostřednictvím režírování divadelní společnosti Jablonský. Angažovali se ve výstavní činnosti na zámeckém mlýně, kde instalovali především výstavy tapiserií. Manželé Langerovi mimo mnoho dalších kulturních aktivit spolupracovali s rozhlasem a televizí a založili soukromou uměleckou agenturu.

Jejich kulturní a společenský přínos městu byl v roce 2018 oceněn udělením prestižní ceny Křišťálová růže.
Sabina Langerová byla literárně činná: kniha Žahúři v Jindřichově Hradci (2012), která se věnuje kulinářské historii regionu, a kniha Svatá pole v Jindřichově Hradci (2017), jež zkoumá historii místních hřbitovů a špitálů.

V posledních letech spolupracovala se Vzdělávacím a kulturním centrem Jindřichův Hradec, od roku 2010 působila jako zastupitelka města Jindřichův Hradec. V letech 2014 až 2020 zastávala funkci radní města, do roku 2022 byla zastupitelkou.

Rozloučení se Sabinou Langerovou se uskuteční v rodinném kruhu. Starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár si dovoluje jménem města projevit upřímnou soustrast pozůstalým.