Během tradiční soutěže se 56 sborům podařilo shromáždit celkem 311,54 tuny kovového odpadu, čímž výrazně překonali loňský výsledek 278 tun. O absolutním vítězi přitom rozhodovaly pouhé desítky kilogramů. Zatímco SDH Záhoří se raduje z prvenství a hlavní ceny v podobě selete a sudu piva, druzí hasiči z Lišova zaostali jen o 660 kilogramů. Za tunami odevzdaného kovu se však skrývá nejen vidina odměny, ale především stovky hodin náročné práce v terénu.

Rekordní výsledky a těsný souboj o prvenství

Sběr železného šrotu představuje pro sbory dobrovolných hasičů (SDH) jeden z nejdůležitějších mimorozpočtových zdrojů příjmů. V době, kdy se náklady na provoz techniky i pořádání společenských akcí neustále zvyšují, jsou prostředky získané z prodeje druhotných surovin významné pro obnovu vybavení a udržení kulturního života v obcích. Bez těchto peněz by řada sborů jen stěží financovala zázemí pro dětské kroužky nebo obecní slavnosti.
 
Dramatický souboj o čelo tabulky se odehrál mezi Záhořím a Lišovem.
Výsledky nejlepších sborů:
1. SDH Záhoří, 23,3 t, 50l sud piva a sele na rožeň
2. SDH Lišov, 22,64 t, 50l sud piva a pečená kýta
3. SDH Opařany, 18,88 t, 30l sud piva a věnec špekáčků
4. SDH Bernartice, 15,32 t, 30l sud piva a věnec špekáčků

Minimální rozdíl mezi prvním a druhým místem ukazuje na obrovskou motivaci jednotek. Za každou tunou železa však stojí náročná logistika. Kromě samotného nakládání a svozu traktory musí hasiči čelit i nešvaru v podobě „před-sběračů“. Ti často projíždějí obce těsně před hlášeným sběrem a cennější kusy kovu kradou. Sbory proto stále častěji využívají kontejnery v uzavřených areálech sběrných dvorů.

Současná situace na trhu s kovy je paradoxní

Cena železa se dnes pohybuje na podobných úrovních jako před dvaceti lety, zatímco náklady na dopravu, energie a provoz šrotišť drasticky stouply. Pro hasiče je proto klíčová spolupráce s regionálními partnery, jako je Fast kovošrot, kde osobní vazby i ochota dispečera pomáhají udržet výkupní podmínky nad standardem běžného trhu.
Problémem někdy bývá kvalita dovezeného materiálu, zejména takzvaná bílá technika. Lednice a pračky zabírají v kontejnerech místo, ale jejich reálný přínos je minimální. U modernějších přístrojů je výtěžnost plechu malá, většinu tvoří plasty, izolace a betonová závaží. Přesto FAST KOVOŠROT s.r.o. často přimhouří oko a hasičům drží speciální ceny. Pro efektivní logistiku je však nutné plánovat dopředu; ideální je dispečinku kovošrotu nahlásit odvoz v dostatečném předstihu, aby bylo možné zajistit soupravy s hydraulickou rukou. Společnost nabízí i další podporu při odvozu kovového odpadu. „Pro nás je nejlepší, když se domluvíme předem, zajistíme kontejner i nakládku připravených surovin na místě a vše odvezeme,“ přiblížil František Štrubínský.

Modernizace vozového parku

Peníze ze sběru kovového odpadu končí nejčastěji v technice. Modernizace byla potřeba, staré Avie, ve kterých již legislativa neumožňovala bezpečnou přepravu dětí na soutěže, nahrazují nová auta i cisterny (CAS), jejichž cena se šplhá k 11 milionům korun. Bez státní dotace by to ale šlo jen těžko.

Požáry a zkušenosti z terénu

Extrémně suchá léta mění charakter zásahů. Jihočeští dobrovolníci mají za sebou extrémně náročný červenec. Symbolem vyčerpání byl zásah ve Vojníkově, kde jednotky včetně záhořské bojovaly s plameny 38 hodin v kuse. Další požáry zaměstnaly sbory v Jamném, Klukách či Struhách.
Varovným příkladem lidské neukázněnosti byl incident, kdy požár způsobil mladík, který na motorce vjel přímo do suchého strniště. Horký motor okamžitě zapálil vyprahlý porost a kvůli silnému větru musel být vyhlášen druhý stupeň poplachu. Oheň se šířil tak rychle, že jen včasný zásah zabránil katastrofě v blízkém lese. Tato zkušenost potvrzuje, že spolupráce mezi obcemi, hasiči a místními firmami je významná.