Jak se slavilo posvícení? Folklorní soubor Písečan přinesl do Semic tradice z 19. století
































































Nejprve se vydal dětský soubor Písečánek s dospělým Písečanem Semicemi. Během průvodu zněly lidové písně a děvčata rozdávala kolemjdoucím koláčky, které symbolizovaly přátelství a pohostinnost, což jsou základní hodnoty posvícení. „Tato tradice je o scházení lidí se svými blízkými a o pohoštění. Spolu s tím se traduje řada drobných tradic, které jsme se tady dnes snažili ukázat,“ prozradil organizátor Josef Handrejch.
Obyvatelé Semic se do atmosféry průvodu zapojili, někteří nechávali dveře svých domovů dokořán a zvali účastníky na pohárek něčeho ostřejšího. Přesně podle tradice totiž průvod zpíval: „My jsme se k vám přišli ptáti, smíme-li tu tancovati.“ Tento zvyk symbolizoval žádost o povolení tance, což bylo kdysi důležité gesto úcty k domácímu pánovi.
Hlavní část programu se odehrála v hostinci U Báby Lišků. Nejprve zazpívaly a zahrály oba soubory a následovala hra na kohouta. Ta spočívá v tom, že se ke kůlu přiváže slaměný kohout a dva mládenci se jej poslepu snaží udeřit cepem. I tato tradice má své kořeny v minulosti. „Kohout pyká za tresty obyvatelstva. Dříve mládenci chytli kohouta, dovedli ho a následně podřízli. Na Prácheňsku se ale ještě dělalo to, že opravdu kohouta přivázali ke kůlu a měli za úkol ho umlátit,“ popsal tuto téměř zapomenutou tradici Josef Handrejch.
Během sobotního odpoledne se ještě soutěžilo o nejkrásnější hnětýnku, což je tradiční sladké pečivo, které se peče k posvícení. O té vůbec nejhezčí hnětýnce rozhodovali samotní účastníci posvícení. K večeři se podávala kachna. Posvícení tradičně trvalo až do večerních hodin a bylo doprovázeno hudbou a tancem.
Diskuse k článku