Nová naučná stezka začíná na Libínském Sedle a vede směrem na Perlovice, odkud se vrací k Záblatí. Průvodcem po čtyři a půl kilometru dlouhé trase návštěvníkům bude osm informačních cedulí. „Smyslem je připomenout, jakým způsobem se chtělo v této lokalitě Československo bránit útokům nacistických jednotek,“ vysvětluje místostarosta Prachatic Jan Klimeš.

V současné době stezka povede ke čtyřem objektům lehkého opevnění, takzvaným řopíkům, vybudovaným v roce 1937 jako druhé obranné pásmo. První bylo blíže ke státní hranici. Všechny bunkry jsou na pozemcích města, které je chtělo získat. To se ale zatím nepovedlo. „Osm let jsme usilovali o to, aby je Armáda ČR převedla do majetku města, což se nám bohužel nepodařilo. V současné době jsou v majetku státu a Úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových nám je vypůjčil,“ říká Jan Klimeš.

Město se ale nevzdává a nyní vede intenzivní jednání směřující dohodě s úřadem na dalším postupu. „Pravděpodobně budeme muset tyto objekty od státu odkoupit. Podle mého názoru je to velká škoda. Museli jsme upravit celé libreto základní myšlenky využití celé stezky. Tou totiž bylo, že minimálně dva objekty připravíme s dobrovolníky do podoby, jak vypadaly v roce 1938. To teď nejde, když bychom cokoliv v řopíku udělali či nainstalovali, museli bychom to zaplatit a to je nemožné,“ naznačuje místostarosta.

Původní myšlenky se ale představitelé města nevzdávají. „Až se nám podaří dostat řopíky do vlastnictví, máme minimálně dva dobrovolníky, kteří by si je postupně chtěli připravovat do podoby, v jaké byly v době bojového nasazení. Plánujeme v příštím roce i pravidelnější akce, dny otevřených dveří během léta, máme domluvené možné ukázky zbraní i toho, jak by vypadalo dobývání bunkrů,“ poodkrývá plány Jan Klimeš.

Autorem libreta naučné stezky je Jan Lakosil, přední odborník na předválečné opevnění v jihozápadní části Šumavy a autor řady publikací, například Utajená obrana Šumavy, či Šumava 1938. „Proto jsme po dohodě s ním zvolili název Utajená obrana Prachatic, protože Prachatice měly v nacistických plánech důležitou roli a že řopíky byly něčím, z čeho mělo německé velení obavy dokládá, že tehdejší německé vrchní velení připravovalo plány, jak linii řopíků v hraniční oblasti 33 obejít horským, méně schůdným prostorem, ale za cenu menších ztrát než při jejich dobývání,“ podotýká místostarosta.

Právě Jan Lakosil se v pondělí zúčastní slavnostního otevření naučné stezky. Součástí bude také autogramiáda jeho knih, které si lidé mohou přinést s sebou  a poté je Jan Lakosil s odborným komentářem trasou provede. 

Naučná stezka vyšla město na zhruba 170 tisíc korun. Současně požádalo o dotaci ve výši 114 tisíc korun, zatím ale neví, zda s žádostí uspělo.