Prachatice – Volary – Strážný. Skoro nesjízdná cesta, silničáři nikde. Po cestě uvízlé kamiony a auta. Silnice ze Sepekova na Tábor nic moc. Podobná varování se objevovala v uplynulých dnech na Facebooku poté, co na jihu Čech začal padat první sníh. Pod příspěvky upozorňujícími na stav silnic se brzy objevila řada komentářů. Mnohé z nich by se daly shrnout do jedné věty- Silničáře zase překvapil sníh.

Podle Otakara Zicha ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je ale opak pravdou. „Řidič může projet úsekem, který se mu nezdá upravený, ale je to velmi subjektivní názor. Sypač tam může přijet třeba 15 minut po něm, nebo naopak, když padá sníh a provede se údržba, za 20, 30 minut to na silnici není vidět. Pak to vypadá, že tam nikdo nebyl. V každém autě ale máme systém GPS. Naprosto jednoznačně tak můžeme kdykoliv doložit, kdy, kde a který sypač byl a co v tom místě dělal. Vidíme, kolik dával na silnici soli, jestli měl radlici dole a odhrnoval sníh, jakou jel rychlostí. Někdy se řidiči oprávněně zlobí, že se jim špatně jede, ale nejsme všemohoucí. Upravujeme přes šest tisíc kilometrů silnic, nemůžou tak být během hodiny čisté všechny komunikace v kraji,“ popisuje Otakar Zich s tím, že v případě nepříznivého počasí cestáři vyrážejí do terénu, ať je den nebo noc.

„Na dálnicích a rychlostních silnicích musíme být kvůli údržbě do dvou hodin. Na silnicích, které jsou zařazené do prvního pořadí, a nemusí se vždy jednat jen o silnice první třídy, mohou to být třeba i silnice druhé třídy, musíme vyjet do tří hodin. Na silnice ve druhém pořadí do šesti hodin a ve třetím nejpozději do 12 hodin,“ vysvětluje Zich s tím, že prioritou tak jsou nejdůležitější silnice první třídy, na nichž je největší provoz, nebo po nich třeba hodně jezdí autobusy a podobně.

Správa a údržba silnic Jihočeského kraje má k dispozici 200 posypových vozů, každý z nich má svou trasu. „Pokryjeme tak všechny silnice v kraji. V každém okrese je příslušná správa silnic, ve které funguje 24 hodin denně dispečer, monitoruje povětrnostní situaci a hlídá stav sjízdnosti silnic,“ říká Zich.

Mezi lidmi se často traduje, že silničáři vyjíždějí až když přestane padat sníh. „Tak to není. Nikdo nečeká až začne nebo přestane sněžit. Dispečeři mají zpracovaný rozhodovací diagram, ve kterém je uvedeno, jak mají reagovat, i když se zkušenostmi, které mají, už ho ani nepotřebují. Plužit se začíná, když napadnou zhruba tři centimetry sněhu, nemá cenu sbírat radlicí jeden centimetr. To se ale dělá průběžně, sypače mohou začít jezdit už když začíná večer padat sníh, jezdí celou noc, pak zase ráno, je to podle potřeby. Může dojít i k tomu, že třeba podle hlášení počasí se blíží sněžení, námraza, takže můžeme dělat lokálně i preventivní posyp. Solíme tak silnice třeba i ve chvíli, kdy na nich ještě nic není,“ upozorňuje Zich.

K údržbě silnic cestáři používají hlavně chemické materiály. Ale ve vyšších polohách, například v lesních úsecích na Prachaticku a Krumlovsku, kde už může být ujetá vrstva sněhu a chemie by nezabírala, používají drť. „Musíme mít v těchto úsecích, kde potřebujeme solit také výjimku povolenou odborem životního prostředí. Může se jednat třeba o to, aby lidem nešla sůl do studny, což jsme řešili ve Strakonicích v kopci na Podsrpu,“ podotýká Zich.

Na špatnou sjízdnost upozorňují silničáře také policisté nebo hasiči, volají ale i sami řidiči. „Na čtyřkilometrové perfektně upravení silnici může být třeba lesní úsek, který je namrzlý. Jsme rádi, když nás na tyto situace někdo upozorní,“ míní Zich.

Sami silničáři se naopak někdy potýkají s neukázněními řidiči, kteří se snaží za každou cenu předjet posypový vůz. „Jet se sypačem když padá sníh a je položená radlice není žádná legrace, myslím, že běžný řidič by s tím měl velký problém. Když pak někdo musí sypač předjet za každou cenu, není to nic příjemného, navíc samozřejmě před ním ještě není silnice upravená. Lidé by navíc měli vzít v potaz i fakt, že řidič, který má radlici na silnici a sype, nemůže reagovat jako v osobním autě a třeba hned zabrzdit,“ dodává Otakar Zich.